Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád | foto: Reuters

Ahmadínežáda nemilují už ani v Íránu

  • 170
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nyní neprožívá šťastné období. Zprvu přišel jako miláček chudých, městskou elitou opomíjených íránských venkovanů, kterým slíbil ukrojit podstatně větší díl ze státního krajíce. Ale pod jeho vedením se všem, i chudým lidem, daří hůře.

Hospodářská situace může Ahmadínežádovi zlámat vaz spolehlivěji a dříve než americká invaze, o které tolik spekulují světová média. Muže, kterého si Západ spojuje hlavně s nevkusnými výroky zpochybňujícími židovské utrpení za druhé světové války, nyní kritizují už i jeho spojenci z konzervativních islámských kruhů.

Ekonomické výsledky hovoří jasně: inflace dosáhla hranice 17 procent, což je nejvyšší číslo od konce 70. let, kdy islamisté převzali v Íránu moc. Podle expertních odhadů je nyní bez práce každý čtvrtý obyvatel země v produktivním věku, což je opět nejhorší ukazatel za poslední tři dekády.

Do země se také nijak nehrnou investoři. "I někteří Ahmadínežádovi příznivci dnes mají za to, že prezidentovy záměrné provokace západních mocností, zvláště pak Spojených států, daly vzniknout atmosféře napětí a možného konfliktu, který investory samozřejmě odrazuje," konstatuje server Arab.news.

Teheránští podnikatelé nynějšímu vedení vyčítají i fakt, že jeho lidé z ideologických důvodů zdržují privatizaci, kterou naplánovaly předchozí proreformní vlády.

Do čela nespokojených podnikatelů se postavil bývalý prezident (1989–1997) a obezřetný reformátor Hášimí Rafsandžání, jeden z nejbohatších i nejvlivnějších byznysmenů země. A také politik, kterého Ahmadínežád v roce 2005 porazil v prezidentských volbách.

Ztracené peníze
Faktem je, že Rafasandžáního hlad po nyní státním majetku překvapuje i některé západní pozorovatele. Důvody, proč Ahmadínežád zdržuje privatizaci, však netkví v ušlechtilé obavě o osud íránského majetku, ale ve snaze ponechat co nejvíce ekonomické moci v rukou státních úředníků.

Nynější prezident a jeho lidé prostě nejsou dobří hospodáři. Výdaje státního rozpočtu na fiskální rok 2006–2007 se proti předchozímu období zvýšily o 27 procent. Vybrané peníze měly jít na podporu malých podnikatelů a venkova.

Rozplynuly se patrně někde na cestě mezi zkorumpovanými úředníky a starosty, či spřátelenými podnikateli. K živnostníkům se rozhodně nedostaly: ekonomické výsledky na oživení malého podnikání neukazují.

Špatné účty, mnoho slov
Lze říci, že jak prezidentovi stoupenci, tak jeho odpůrci z reformního tábora se nyní shodují: Ahmadínežád více mluví než pracuje. O odvolání samotného prezidenta se zatím v íránském sněmu nehovoří, o sesazení některých jeho ministrů ano.

Pokud by reformisté prezidentovy muže vyhodili ze sedla, šlo by o vážné varování Ahmadínežádovi. Tomu alespoň zatím zůstává klíčový spojenec, nejvyšší duchovní vůdce a ochránce skalních islamistů ajatolláh Chameneí.

I to se však může změnit, neboť islamisté již Ahmdínežádovi nevyčítají jen chyby ekonomické, ale i politické. "Naše zahraniční politika jistě nepotřebuje slabost, ale ani nezkušenost a zbytečné agresivní výpady," napsal například výhrůžně list Resalát, který reprezentuje islamistické kruhy.

Válka slov v Íránu

"Některé evropské země trvají na tom, že Hitler nechal zavřít a spálit miliony Židů. Historici, kteří to zpochybňují, jsou vězněni... Dejme sionistům nějaké území v Evropě a nechme je tam ustavit jejich vládu. Byli vystaveni bezpráví v Evropě, tak proč má odveta padat na Palestince?“
Z Ahmadínežádova projevu v Mekce, prosinec 2005

"Ti, kteří chtějí zabránit Íráncům naplnit jejich právo (na jaderný program), by měli vědět, že kašleme na nějaké rezoluce OSN."
Ahmadínežád několik hodin před koncem lhůty v níž měl Írán podle přání OSN ukončit jaderný výzkum. Následovalo uvalení sankcí na Írán.

"Studenti by se měli prezidenta sami ptát, proč jsou na univerzitách liberální a sekulární přednášející!" Ahmadínežád při setkání se studenty, září 2006. Následovaly rozsáhlé čistky na univerzitách.

"Zpochybňování či popírání lidského utrpení kvůli politickému prospěchu – ať již jde o útrapy jakékoliv skupiny – nevyhnutelně vede k morálnímu rozkladu."
Z dopisu, v němž 23 íránských intelektuálů odmítlo teheránské setkání popíračů holokaustu.

"Snad jim ani nedochází, jak (protizápadní) slogany poškozují vnímání Íránu v cizině. Izolací nic nezískáme. Americký útok může být katastrofický, fatální následky mohou mít i nové sankce OSN."
Ajatolláh Jusúf Sáneí, vlivný íránský duchovní, březen 2007


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video