Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ahmadínežáda nemilují už ani v Íránu

  7:39aktualizováno  7:39
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nyní neprožívá šťastné období. Zprvu přišel jako miláček chudých, městskou elitou opomíjených íránských venkovanů, kterým slíbil ukrojit podstatně větší díl ze státního krajíce. Ale pod jeho vedením se všem, i chudým lidem, daří hůře.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád | foto: Reuters

Hospodářská situace může Ahmadínežádovi zlámat vaz spolehlivěji a dříve než americká invaze, o které tolik spekulují světová média. Muže, kterého si Západ spojuje hlavně s nevkusnými výroky zpochybňujícími židovské utrpení za druhé světové války, nyní kritizují už i jeho spojenci z konzervativních islámských kruhů.

Ekonomické výsledky hovoří jasně: inflace dosáhla hranice 17 procent, což je nejvyšší číslo od konce 70. let, kdy islamisté převzali v Íránu moc. Podle expertních odhadů je nyní bez práce každý čtvrtý obyvatel země v produktivním věku, což je opět nejhorší ukazatel za poslední tři dekády.

Do země se také nijak nehrnou investoři. "I někteří Ahmadínežádovi příznivci dnes mají za to, že prezidentovy záměrné provokace západních mocností, zvláště pak Spojených států, daly vzniknout atmosféře napětí a možného konfliktu, který investory samozřejmě odrazuje," konstatuje server Arab.news.

Teheránští podnikatelé nynějšímu vedení vyčítají i fakt, že jeho lidé z ideologických důvodů zdržují privatizaci, kterou naplánovaly předchozí proreformní vlády.

Do čela nespokojených podnikatelů se postavil bývalý prezident (1989–1997) a obezřetný reformátor Hášimí Rafsandžání, jeden z nejbohatších i nejvlivnějších byznysmenů země. A také politik, kterého Ahmadínežád v roce 2005 porazil v prezidentských volbách.

Ztracené peníze
Faktem je, že Rafasandžáního hlad po nyní státním majetku překvapuje i některé západní pozorovatele. Důvody, proč Ahmadínežád zdržuje privatizaci, však netkví v ušlechtilé obavě o osud íránského majetku, ale ve snaze ponechat co nejvíce ekonomické moci v rukou státních úředníků.

Nynější prezident a jeho lidé prostě nejsou dobří hospodáři. Výdaje státního rozpočtu na fiskální rok 2006–2007 se proti předchozímu období zvýšily o 27 procent. Vybrané peníze měly jít na podporu malých podnikatelů a venkova.

Rozplynuly se patrně někde na cestě mezi zkorumpovanými úředníky a starosty, či spřátelenými podnikateli. K živnostníkům se rozhodně nedostaly: ekonomické výsledky na oživení malého podnikání neukazují.

Špatné účty, mnoho slov
Lze říci, že jak prezidentovi stoupenci, tak jeho odpůrci z reformního tábora se nyní shodují: Ahmadínežád více mluví než pracuje. O odvolání samotného prezidenta se zatím v íránském sněmu nehovoří, o sesazení některých jeho ministrů ano.

Pokud by reformisté prezidentovy muže vyhodili ze sedla, šlo by o vážné varování Ahmadínežádovi. Tomu alespoň zatím zůstává klíčový spojenec, nejvyšší duchovní vůdce a ochránce skalních islamistů ajatolláh Chameneí.

I to se však může změnit, neboť islamisté již Ahmdínežádovi nevyčítají jen chyby ekonomické, ale i politické. "Naše zahraniční politika jistě nepotřebuje slabost, ale ani nezkušenost a zbytečné agresivní výpady," napsal například výhrůžně list Resalát, který reprezentuje islamistické kruhy.

Válka slov v Íránu

"Některé evropské země trvají na tom, že Hitler nechal zavřít a spálit miliony Židů. Historici, kteří to zpochybňují, jsou vězněni... Dejme sionistům nějaké území v Evropě a nechme je tam ustavit jejich vládu. Byli vystaveni bezpráví v Evropě, tak proč má odveta padat na Palestince?“
Z Ahmadínežádova projevu v Mekce, prosinec 2005

"Ti, kteří chtějí zabránit Íráncům naplnit jejich právo (na jaderný program), by měli vědět, že kašleme na nějaké rezoluce OSN."
Ahmadínežád několik hodin před koncem lhůty v níž měl Írán podle přání OSN ukončit jaderný výzkum. Následovalo uvalení sankcí na Írán.

"Studenti by se měli prezidenta sami ptát, proč jsou na univerzitách liberální a sekulární přednášející!" Ahmadínežád při setkání se studenty, září 2006. Následovaly rozsáhlé čistky na univerzitách.

"Zpochybňování či popírání lidského utrpení kvůli politickému prospěchu – ať již jde o útrapy jakékoliv skupiny – nevyhnutelně vede k morálnímu rozkladu."
Z dopisu, v němž 23 íránských intelektuálů odmítlo teheránské setkání popíračů holokaustu.

"Snad jim ani nedochází, jak (protizápadní) slogany poškozují vnímání Íránu v cizině. Izolací nic nezískáme. Americký útok může být katastrofický, fatální následky mohou mít i nové sankce OSN."
Ajatolláh Jusúf Sáneí, vlivný íránský duchovní, březen 2007







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.