Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ahmadínežáda mohou svrhnout mladí Íránci i fotbalisté. A nebo taky ne

  8:05aktualizováno  8:05
Mladí Íránci jsou v nemalém počtu frustrovaní, neboť těžko shánějí práci, sužuje je izolace země a uvítali by vnitřní reformy. Mohou jim tyto tužby splnit blížící se prezidentské volby?

Stoupenci íránského prezidenta Ahmadínežáda | foto: Reuters

Íránci půjdou 12. června k hlasovacím urnám, aby si zvolili nového prezidenta. Přestože někteří lidé tvrdí, že znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda je předem jasná věc, výsledek ve skutečnosti vůbec jasný není.

Íránský Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí opakovaně při veřejných příležitostech řekl, že své preference pro jednotlivé kandidáty neoznámí. Ostatně 21. března ajatolláh Chameneí v Mašhadu řekl: "Objevily se zvěsti, že podporuji zvláštního kandidáta do prezidentských voleb. Mám ale jen jeden hlas a konkrétního uchazeče určovat nebudu, protože lidé by si své kandidáty měli vybrat sami na základě vlastního uvážení.“

Podstatná čísla

Jak tedy íránský lid své hlasování zváží? K odpovědi musíme porozumět složení íránského elektorátu. Vzhledem k tomu, že volební věk je tam stanoven již od šestnácti let, Írán nyní má zhruba 48 milionů oprávněných voličů. Účast v prezidentských volbách se pohybuje v průměru mezi 60 až 65 procenty, z čehož plyne, že do uren bude vhozeno kolem 29 milionů hlasů.

Mahmúd Ahmadínežád před plakátem s vyobrazením ajatolláha Alího Chameneího.

Analytici poukazují na několik linií mezi voliči, zejména na rozdíl mezi městy a venkovem a na socioekonomické postavení. Zásadní faktor voličského chování v nadcházejících volbách bude navíc pravděpodobně generační. Zhruba 46 procent oprávněných voličů je mladších třiceti let. K minulým volbám se mladší voliči dostavili ve větších počtech než jejich rodiče, což vede část pozorovatelů k předpovědi, že do kolonky 16 až 29 let bude spadat polovina hlasujících. Počet potenciálních prvovoličů (16 až 19 let věku) se odhaduje na šest milionů.

Tuto skupinu od zbytku íránských voličů odlišuje několik faktorů. Oproti předchozím generacím jsou vzdělanější, více spjatí s městy a silněji mezinárodně orientovaní. Větší část z nich je vysokoškolsky vzdělaná a z této skupiny tvoří většinu ženy. Tito mladí pronikli do nových branží a sociálních vazeb, jako investoři, podnikatelé a blogeři.

Touha vymanit se

Žádný z kandidátů tedy nemůže být zvolen prezidentem Íránu bez značné podpory mezi mladými voliči. O výsledku červnových voleb nerozhodne sociální skupina, nýbrž věk. A podobně jako všichni Íránci, i mladí voliči se zaměřují na ekonomické otázky, zejména nepříjemnou kombinaci vysoké inflace a vysoké nezaměstnanosti. Populistická politika uplynulých čtyř let hospodářské zlepšení nepřinesla. Kromě toho mladší Íránci mají své vlastní, specifické ekonomické starosti. Jelikož je mezi nimi mnoho absolventů univerzit, trpí nerovnováhou mezi svými kvalifikacemi a pracovními místy, která se nabízejí. Podřadná zaměstnání jsou pro ně nesmírně frustrující.

Mahmúd Ahmadínežád a Mír Hosejn Músáví (zleva),

Chtějí také liberálnější společenské prostředí, které by uvolnilo omezení ohledně ošacení, rozšířilo dostupnost produktů, jako jsou filmy a hudba, a posílilo svobodu tisku. Především si přejí, aby byly otevřenější vysoké školy. A v neposlední řadě mladé Íránce unavuje mezinárodní izolace Íránu. Chtějí, aby byl Írán úspěšný – a aby se jeho úspěchy uznávaly – ve sportu, umění a vzdělanosti na mezinárodní úrovni.

Kdo je kdo

V době, kdy tento článek píšu, oznámili kandidaturu zatím jen dva uchazeči o post prezidenta: bývalý předseda vlády Mír Hosejn Músaví a bývalý předseda parlamentu Mehdí Karrúbí. Za předpokladu, že Ahmadínežád bude usilovat o znovuzvolení, postrádá tato sestava kandidáta s jasnou přitažlivostí pro mladé voliče. Vzhledem k jejich nespokojenosti by bylo přirozené, kdyby si vylili zlost na Ahmadínežádovi.

Hlavní kandidát opozice a umírněných íránských kruhů Mahdí Karrúbí

Sledujme jednu zdánlivě nesouvisející událost: týden před prezidentskými volbami bude Írán hrát dvě rozhodující fotbalová utkání v rámci kvalifikačního kola na mistrovství světa v roce 2010. Pokud se Íránu nepodaří kvalifikovat, některé mladé voliče by to mohlo obrátit proti současnému vykonavateli prezidentského úřadu. Kdo pak z ostatních kandidátů tyto uvolněné hlasy posbírá?

Músaví, íránský premiér v letech 1981 až 1989, je mezi mladými voliči stěží známý. Jeho kampaň však naznačuje, že v případě zvolení uvolní některá společenská a kulturní omezení.

Rovněž Karrúbí má mezi mladými nevýhodné postavení. Mnozí jej pokládají za starého klerika odtrženého od reality a bez pochopení pro jejich zájmy.

Bývalý prezident Muhammad Chatámí, který opětovnou snahu o získání úřadu otevřeně zvažoval, by byl pro mladé silným kandidátem. Jeho rozhodnutí nakonec se letošních voleb nezúčastnit mnohé z nich zklamalo.

V zákulisí stojí jeden možný kandidát, který by se mohl pustit do díla tam, kde Chatámí skončil, a vyjít ekonomickým a kulturním zájmům mladých Íránců vstříc. Přestože kandidaturu prozatím neohlásil, Muhammad Bákir Kálíbáf, dnes starosta Teheránu a dříve náčelník íránské policie, má relativně umírněné renomé a pověst člověka, který dokáže věci prosadit. Kálíbáf se prozatím do boje nevrhl. Pokud tak neučiní a žádný mladší kandidát se neobjeví, blok mladých mezi íránskými voliči se možná nebude mít kam obrátit. Bez hlasu, který by zastával jejich zájmy, čelí mladí Íránci vyhlídce na sílící frustraci, ať už volby dopadnou jakkoli.

© Project Syndicate.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.