"Debata by měla být necenzurovaná, aby Američané mohli slyšet naše názory, aby jim nikdo nebránil slyšet pravdu," prohlásil.
Ahmadínežád zřejmě rád oslovuje světové politiky a vnucuje jim své často bizarní názory. Před časem napsal dopis německé kancléřce Angele Merkelové a také Georgi Bushovi, v němž tvrdě zkritizoval americkou politiku.
Televizní debata mezi Ahmadínežádem a Bushem by jistě byla mediální bombou, pravděpodobnost něčeho takového je však při nynějším stavu íránsko-amerických vztahů prakticky nulová. Ostatně Bílý dům vzápětí výzvu odmítl.
Zpochybnil právo veta
Ahmadínežád také zpochybnil právo veta stálých členů Rady bezpečnosti OSN a znovu odmítl ukončení íránského jaderného programu.
Prezident, který hovořil před novináři dva dny před vypršením ultimáta OSN na zastavení programu obohacování uranu, upozornil, že právo veta pěti stálých členů Rady bezpečnosti (USA, Británie, Francie, Ruska a Číny) je pouze důsledkem 2. světové války, a dva ze stálých členů rady označil za zdroj napětí.
"USA a Británie jsou zdrojem mnoha napětí. V Radě bezpečnosti, kde mají chránit bezpečnost, požívají práva veta. Pokud se jim kdokoli postaví, není tu prostor pro vznášení stížností," řekl.
Írán odmítá svůj program obohacování uranu zastavit a ultimátum Rady bezpečnosti pokládá za protiprávní.
Ahmadínežád znovu zopakoval, že zemi nemůže nikdo zabránit v naplňování jejího "mírového jaderného programu". Íránskou odpověď na balík nabídek ze strany mocností zacílený na odrazení Teheránu od jaderných ambic naopak označil za výjimečnou příležitost na spravedlivé vyřešení všech otázek.
