Ahmadínežád musel na konci minulého týdne ustoupit mimořádnému tlaku, který na něj vyvinuli islámští klerikové. Jejich spor se rozhořel 17. dubna, kdy Ahmadínežád odvolal ministra pro tajné služby Hejdara Moslehího. Prezidentovi stoupenci tvrdí, že na to má plné právo, které mu garantuje ústava.
Jen o několik hodin později ale prezidentův příkaz zvrátila nejvyšší politická autorita v zemi, ajatolláh Alí Chameneí. Příznivci nejvyššího íránského vůdce se ohání 110. článkem ústavy, podle kterého je nejvyšší vůdce odpovědný za "dohled nad řádným prováděním politické linie".
Podle BBC Ahmadínežád tuto urážku nemohl skousnout a jedenáct dní se vůbec neukázal na zasedání vlády. "Prezident se trápí, jako by byl v jeho hrdle zabodnutý trn. Nemůže ho vyndat ani spolknout," napsal na svůj blog jeden z jeho poradců.
Chameneí se zlobí
Před týdnem prezident přestal trucovat a vrátil se do práce. Podle listu The Washington Post veřejně stvrdil svoji věrnost nejvyššímu vůdci režimu, ale na setkání ministrů se Moslehímu vyhýbal a nepotvrdil jeho návrat do funkce. To vyvolalo další vlnu kritiky ze strany konzervativních kleriků i íránských generálů.
"Všichni státní úředníci, včetně těch nejvyšších, by měli chápat, že jejich politická i náboženská legitimita záleží na jejich poslušnosti vůdci," prohlásil šéf íránského justičního systému ajatolláh Sadech Laridžání.
Zleva: Ajatolláh Chameneí, ministr pro tajné služby Hejdar Moslehí a vnuk ajatolláha Chomejního Hasan (5. května 2011)
V neděli Ahmadínežád konečně couvl a Moslehího přivítal zpět v ministerském křesle. Malá krize je tak zažehnána, podle analytiků ale jen poukazuje na dlouhodobý konflikt, který v Teheránu doutná mezi prezidentem a nejvyšším vůdcem.
Ahmadínežádovi skončí druhý volební termín v roce 2013 a potřetí už kandidovat nemůže. Podle BBC možná chtěl pokusem o odvolání ministra posílit pozici svého blízkého spolupracovníka Esfandíara Rahíma Mašaího a umést mu tak cestičku do prezidentského paláce.
Teheránští černokněžníci
Ahmadínežád a Mašahí jsou nejen přáteli, ale i příbuznými: prezidentův syn si vzal Mašahího dceru. Řada funkcionářů islamistického režimu ale veřejně požaduje, aby se prezident svého nejbližšího poradce zbavil.
Teheránské elity ho vnímají jako vůdce politického proudu, který se snaží umenšit vliv kleriků ve vedení islámské republiky. Konzervativní jádro režimu ho donedávna tolerovalo, ale během posledního týdne se na jeho hlavu snesla obvinění ze svobodného zednářství a špionáže, tedy zločinů, které si Teherán vyhrazuje pro své největší nepřátele.
Během minulého týdne bylo dokonce několik Mašahího blízkých spolupracovníků zatčeno a obviněno z čarodějnictví, čemuž v islámské republice většinou čelí samozvaní proroci.
Kruhy kolem ajatolláha Chameneího věří, že Mašahí Ahmadínežáda ovládá. "Skutečným prezidentem je v současnosti Mašahí," prohlásil zástupce nejvyššího vůdce v Revolučních gardách. Ahmadínežád se nyní musí rozhodnout, jestli bude pokračovat ve svém boji s Chameneím, nebo z konfliktu s nejvyšším vůdcem vycouvá. Žádnému z jeho předchůdců se zatím v boji s vůdcem islámské revoluce zvítězit nepodařilo.
