Mahmúd Ahmadínežád by chtěl i další čtyři roky stát v čele Íránu.

Mahmúd Ahmadínežád by chtěl i další čtyři roky stát v čele Íránu. | foto: Profimedia.cz

Ahmadínežád spílal Američanům a ohlásil kandidaturu na prezidenta

  • 204
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se poprvé od jmenování Baracka Obamy prezidentem USA vyjádřil k napjatým vztahům Washingtonu a Teheránu. Podle něj se USA musí omluvit za zločiny proti Íránu a stáhnout své jednotky z celého světa. Konzervativní prezident také oficiálně připustil, že bude kandidovat v červnových prezidentských volbách.

"Chce-li vláda nového amerického prezidenta Baracka Obamy opravdovou politickou změnu, měla by odvolat své jednotky z celého světa," prohlásil Ahmadínežád na shromáždění v západním Íránu.

Washington podle něj musí provést zásadní, a ne jen taktickou změnu své politiky. "Říkají, že chtějí změnu, a toho lze dosáhnout dvojí cestou. První je zásadní a účinná změna, druhá změna taktiky. Je-li tou změnou myšleno to druhé, bude to velmi brzo odhaleno," řekl íránský vůdce.

PŘEČTĚTE SI

Taliban vyzval Obamu, aby přehodnotil Bushovu „satanskou“ politiku

Ahmadínežád také svého amerického protějška vyzval, aby se Spojené státy přestaly "vměšovat do záležitostí jiných národů a přestaly podporovat sionisty bez kořenů, zločince a loutky". Obama by se podle íránského vůdce také měl omluvit za "zločiny" spáchané Spojenými státy v minulosti.

Mahmúd Ahmadínežád před plakátem s vyobrazením ajatolláha Alího Chameneího.

Podpora ajatolláha Alího Chameneího (na plakátu) by mohla Ahmadínežádovi ve volbách značně pomoci.

Ahmadínežád ve svém projevu reagoval na Obamova slova z prvního formálního rozhovoru po vstupu do funkce. Obama v něm uvedl, že jeho nabídka vůči Íránu předpokládá, že Teherán "uvolní pěst". Nový americký prezident zvolil na rozdíl od svého předchůdce vůči Íránu smířlivější rétoriku. Před nástupem do funkce sice řadil Írán k hrozbám pro americkou bezpečnost, přesto ale stojí o přímý dialog s Teheránem.

Íránské ústupky v jaderném programu Obama hodlá ocenit hospodářskými pobídkami. V opačném případě prý ale podpoří ještě tvrdší sankce, než jakým čelí Írán nyní.

Ahmadínežád chce být opět prezidentem

Dnes se také stala reálnější možnost, že by se Obama mohl s ultrakonzervativním prezidentem potkávat během celého svého funkčního období. Ahmadínežádův hlavní poradce Alí Akbar Džavanfekr totiž poprvé oficiálně připustil, že se současný prezident v červnových volbách pokusí obhájit svoji funkci.

AHMADÍNEŽÁDOVA CESTA K MOCI

- Mahmúd Ahmadínežád se stal překvapivým vítězem prezidentských voleb v roce 2005, kdy v druhém kole porazil vlivného duchovního Akbara Hášimího Rafsandžáního.
- Nad Rafsandžáním, který stál v čele Íránu od roku 1989 do roku 1997, zvítězil Ahmadínežád tím, že zaměřil svou pozornost na zbožnou íránskou chudinu, která se cítila být předcházejícími vládami opomíjena.
- Ahmadínežád si získal voliče z této velké skupiny sliby návratu k revolučním hodnotám, tvrdého zákroku proti korupci a spravedlivějšího rozdělování íránských zisků z ropy.

"Přirozeně, že bude kandidovat. Dělá to proto, aby dokončil všechny své povinnosti. Všechny programy a politické závazky, které si stanovil, nemohou být splněny během jednoho čtyřletého mandátu," řekl šéf poradců.

Podle něj dozná změn i jeho letošní kampaň. "Poprvé se Ahmadínežád musel představit lidem, tentokrát bude kampaň zaměřena na demonstraci prezidentových úspěchů," řekl.

Vítězství Ahmadínežáda ve volbách, které se uskuteční 12. června, není samozřejmostí. Ahmadínežád je oponenty a některými médii kritizován za svou hospodářskou politiku, která je podle nich příčinou prudce rostoucí inflace v zemi.

Proreformní politici zase obviňují prezidenta za prohlubování izolace Íránu v důsledku jeho plamenných projevů adresovaných proti Západu. Právě těm by se mohl více zamlouvat umírněný politik Mohammad Chátamí, který vykonával prezidentský úřad v letech 1997 až 2005.

Toto období bylo charakterizováno zlepšením vztahů Íránu se Západem. Chátamí zatím svou kandidaturu v prezidentských volbách nepotvrdil, řekl ale, že o ní uvažuje.

Podle analytiků budou Ahmadínežádovy vyhlídky v nadcházejících volbách do značné míry záviset na tom, zda si udrží podporu íránského duchovního a politického vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten je nejvyšší autoritou v zemi, často veřejně Ahmadínežáda vychvaloval a jeho názory ovlivňují miliony občanů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video