Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Erupce vulkánu na Bali může ochladit počasí na celé Zemi, varují vědci

  15:27aktualizováno  15:27
Balijská sopka Agung už několikátým dnem hrozí erupcí. Z okolí úřady evakuovaly 135 tisíc lidí. Případné proudy lávy a kamení by zřejmě zničily chatrné příbytky zdejších vesničanů, výbuch by však měl i globální dopad. Vulkanologové odhadují, že by ovlivnil celosvětovou teplotu o několik desetin stupňů. Balijci se rovněž bojí odlivu turistů.

Sopka Agung na Bali hrozí erupcí. Úřady evakuovaly přes sto tisíc lidí (29. září 2017) | foto: AP

Vulkanoložka Teresa Ubideová z University of Queensland vysvětluje, že erupce by zřejmě průměrnou globální teplotu snížila o desetiny stupně. Připomíná, že po posledním výbuchu Agungu v roce 1963, který zabil nejméně tisíc lidí, průměrná teplota spadla o 0,1 až 0,4 stupně Celsia. „I výbuch sopky Pinatubo na Filipínách po následující dva roky srazil teplotu dokonce o půl stupně,“ uvedla pro server Nine.com.au. Tehdy se jednalo o druhou nejsilnější erupci 20. století.

Rozdávají život i smrt. Podívejte se na nejkrásnější sopky světa

Pokud se podíváme dále do historie, následky sopečných erupcí byly pro světovou teplotu ještě významnější. V roce 1815 po erupci indonéského stratovulkánu Tambora spadla globální teplota o tři stupně. Sopka do atmosféry vychrlila miliony tun prachu a kamení, které tvořily bariéru pro ultrafialové záření. Následující rok kronikáři píší o „Roku bez léta“, šíření nemocí a nedostatku jídla. Krize se nevyhnula ani Severní Americe a Evropě.

Při posledním výbuchu sopka Agung vyvrhla deset kilometrů vysoký sloupec toxických plynů a žhavého popela. Vulkanologové se nyní obávají, že erupce o podobné síle přijde v následujících dnech. V posledních hodinách zaznamenali na tisíc menších otřesů. Jejich četnost se zvyšuje, otřesy navíc vychází ze stále menší hloubky, což značí blížící se erupci.

Ubideová připomíná, že Agung se nachází na takzvaném Ohnivém kruhu. Tak se označuje pásmo okolo Tichého oceánu charakteristické častým výskytem projevů vulkanické činnosti a zemětřesení. V oblasti o délce 40 000 kilometrů se nachází 452 sopek a odehrává se tam přibližně 90 procent všech zemětřesení na planetě.

Evakuace a obavy o budoucnost

Úřady dosud kvůli hrozící erupci evakuovaly z okolí sopky 135 tisíc lidí. Už minulý týden vyhlásily v oblasti kolem sopky nejvyšší stupeň varování a doporučily, aby se místní obyvatelé a turisté nezdržovali v okruhu do 12 kilometrů kolem kráteru. Lidé žijící v blízkosti sopky byli přesunuti do sousedních vesnic, kde spí ve stanech, školách a na úřadech.

Fotogalerie

Přestože pro případ nouze jsou pro ně připraveny dostatečné zásoby jídla, pití a léků, mnozí mají strach, že se do svých domovů ještě dlouho nebudou moci vrátit. Jeden z místních zemědělců se Reuters svěřil s obavou, že láva mu zničí dům a živnost. „Nevím, co budu dělat pokud mi erupce zničí dům. Nevím, kde budou spát moje děti. Mohu se jen modlit,“ řekl.

Místní se obávají také odlivu turistů, kteří jsou pro mnohé hlavním zdrojem obživy. Loni Bali navštívilo bezmála pět milionů cizinců. V posledních dnech však turisté začínají zájezdy rušit. Ředitel Balisjké turistické rady Ida Bagus Agung Partha Adnyana serveru The Sydney Morning Herald vysvětlil, že kritické bude zejména období Vánoc a oslav příchodu nového roku.

„Vypadá to, že cestovatelé se rozhodli v těchto termínech vyčkávat. Musíme se o to postarat a apelovat na vládu, aby snížila stupeň ohrožení. Už je to týden, co jsem na nejvyšším varování a situace se vůbec nezměnila,“ sdělil Adnyana.

Bůh nás ochrání

Jedním z hlavních cílů turistů na Bali je zdejší největší hinduistický chrám Pura Besakih, který leží uprostřed nebezpečné zóny u svahu sopky Agung. Ještě před pár týdny tudy procházely stovky turistů za den. Teď je tu pusto. Pak Wayan zde provozuje malý obchod. V posledních dnech se sem vždy nakrátko vrací z evakuačního centra. Před evakuací si za den vydělal až dvacet dolarů, teď je spolu s rodinou zcela závislý na příspěvcích od vlády.

To se hned tak nevidí. Dron zachytil výbuch podmořské sopky

Chrám Pura Besakih při erupci v roce 1963 jen těsně unikl destrukci. Proud lávy ho minul o pár metrů. „Zčásti za to mohl zázrak i dobrá strategická poloha chrámu,“ popisuje Gusti Ngurah Sudiana z Balijské hinduistické asociace. Tvrdí, že sám bůh prý věřící navedl na místa, kde chrámy stavět.

Sudianův otec sledoval erupci na hinduistické ceremonii nedaleko od sopky. Z nebe začaly pršet kameny. „Vyprávěl mi, že kamínky padaly pouze na ty lidi, kteří měli deštník,“ popisuje Sudiana. Mnozí Balijci i dnes věří, že je hinduistická božstva ochrání před ničivou silou posvátného Agungu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.