"Pokud se mě zeptáte na jejich pomoc, tak já žádnou neznám. Sice se tak v médiích prezentují, ale skutečnost je jiná," tvrdí starostka Šluknova Eva Džumanová.
Strategie proti vyloučeníStrategii boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2015 zpracovala Agentura pro sociální začleňování. Vláda ji schválila. Plán počítá například s tím, že děti ze sociálně vyloučených rodin budou mít již od roku 2013 tříletou docházku do mateřských školek zdarma, bezplatné obědy i svačiny a hrazené kroužky. Kolika dětí se strategie týká nikdo netuší. V kabinetním dokumentu je uvedeno, že pokud by se týkala pouze populace tří až pětiletých dětí, ministerstvo školství by na její uskutečnění muselo najít zhruba 2,4 miliardy korun (více zde). |
Materiály, které mají řešit situaci, podle ní bude veřejnost vnímat jako diskriminační a protěžující Romy. Týká se to podle ní rovněž takzvané strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou vláda přijala vloni v září, tedy krátce po propuknutí etnických nepokojů. Strategie má zhruba 100 konkrétních opatření, z nichž některá jsou podle Džumanové až absurdní.
"Už vidím, jak si městská policie kupuje autosedačky, aby mohla svážet do škol romské školáky," dodala (o výhradách starostů čtěte zde).
Na setkání se čtveřicí poslanců vedenou předsedou bezpečnostního výboru Radkem Johnem mluvili podobně skoro všichni oslovení starostové i další aktivisté.
"Agentura je k ničemu. Jejich člověk, pan Šimáček, byl na diskusi s občany a byl hrozně překvapený, že mají lidé špatnou náladu ze soužití s Romy. No, a pak vyleze takový paskvil, majorita kvůli němu bude hodně naštvaná," řekl o strategii agentury varnsdorfský aktivista Petr Heinrich.
Ten v polovině ledna organizoval demonstraci na podporu rodiny, kterou na Nový rok podle policie napadla skupina Romů (o posledním vývoji v případu čtěte zde).
Peníze by šlo využít lépe, říká místostarosta Rumburku
Kritika starostů mířila i jinam. Varnsdorfskému starostovi Martinu Loukovi vadí přístup agentury, která se podle něj chová, jako by jediná rozuměla situaci. Místostarostovi Rumburku Darku Švábovi se zase nelíbí rozpočet agentury. Podle dostupných údajů hospodaří se zhruba 25 miliony korun ročně, z nichž platí asi 30 pracovníků. Podle Švába by peníze bylo možné využít prospěšněji.
"Seberte agentuře ty peníze. My se tu svlékáme ohledně financí skoro donaha, přitom agentura nezveřejňuje nic a ještě jí to prochází," prohlásil.
Radek John po jednání se starosty řekl, že bude chtít, aby agentura své fungování před jeho výborem obhájila. "Pozveme si zástupce agentury, aby nám vykázali své úspěchy a ukázali, že je agentura efektivní. Pokud nebude fungovat, mají se dát peníze jinam nebo změnit systém její práce," uvedl John.
Připustil i to, že vládní plány vypracované agenturou mohou příslušníky majority popuzovat. "Mnohé ty věci jsou naivní, dané dobrou vůlí, ale před tvorbou této strategie by tu ti lidé měli žít a zjistit si, co je reálné. Jediná možná strategie je strategie spravedlnosti pro všechny," dodal John.
Šéf agentury kritiku odmítá
Šimáček argumenty starostů odmítl. "My jsme jim nenabídli peníze na otevřené dlani ani populistická řešení, ale program, který se osvědčil v jiných kritických situacích, například před dvěma lety v Litvínově," řekl šéf agentury.
Podle něj má program potenciál situaci uklidnit, ale je náročnější a vyžaduje dlouhodobé úsilí. "Když je vedení města připraveno přiložit ruku k dílu spolu s námi, tak se situace může velmi rychle měnit. To se, bohužel, neděje ani v Rumburku, ani ve Šluknově, ani ve Varnsdorfu," prohlásil Šimáček.
Zklamán je prý zejména Varnsdorfem. "V létě, když situace byla nejvyhrocenější, jsme na sebe vzali jednání s veřejností a postavili se za vedení města, a to přesto, že město dlouhodobě provozovalo ubytovny, kam si nastěhovalo desítky rodin za vysoké platby," upozornil Šimáček.
