Podle jihokorejského deníku Chosun Ilbo začaly únosy, které osnují kromě agentů severokorejského režimu také pohraničníci, na konci devadesátých let.
Po hladomorech na severu Korejského poloostrova se totiž začal prudce zvyšovat počet lidí, kteří vyrazili přes přísně střeženou hranici do Číny a mířili dále za svobodou.
Režim chce Číňany odradit od napomáhání únosům
Od té doby podle humanitárních organizací, které údaje získaly přímo od regionálních čínských úřadů, záhadně zmizelo kolem 200 Číňanů. Většinou končí v severokorejských žalářích nebo pracovních táborech a rodiny celé roky netuší, kde se nacházejí.
Cíl únosů je jasný. Severokorejci chtějí odradit Číňany s korejskými kořeny od napomáhání zbídačelým obyvatelům na útěku z KLDR. Těch každým rokem přibývá a letos číslo přesáhne tři tisíce lidí.
A co na to Čína? Peking prý kvůli speciálním vztahům s Pchjongjangem o vydání vězňů nikdy nepožádal a agenty nechává řádit ve městech u hranice s KLDR dále.
ÚTĚK ZA SVOBODOU- Od konce korejské války uteklo z KLDR téměř 17 tisíc lidí. Většinou míří přes Čínu na jihokorejské ambasády v zemích jihovýchodní Asie, odkud jsou deportování do Jižní Koreje. - Ještě předtím ale musí projet Čínu, která na uprchlíky hledí jako na ekonomické migranty a vrací je zpět do KLDR. A to i přesto, že uprchlíci doma končí v pracovních táborech. |
