A slabým místem pro oba státy bylo hraniční území Alsasko, které v historii patřilo střídavě Německu a Francii, a největší tamní město Štrasburk. Rozvědčíci měli zavraždit štrasburského prefekta André-Marie Trémeauda a pak pomocí dezinformační kampaně vyvolat dojem, že za atentátem jsou němečtí nacionalisté.
Francouzi se pak podle tohoto plánu měli na Němce znovu dívat s nedůvěrou a v lepším případě i zastavit vzájemné usmiřování a vznik Evropského společenství.
Jenže to nevyšlo. Výbušnina byla odeslána 13. května 1957 z pařížské pošty a byla maskována jako balíček doutníků. Balíček se měl podle plánu dostat do prefektových rukou na recepci u příležitosti zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, které se vedle prefekta Trémeauda účastnilo více francouzských politiků.
Jenže balíček o tři dny později rozbalila prefektova manželka, kterou výbuch na místě roztrhal. Bylo jí devětačtyřicet let. "Trestného činu vraždy se dopustili ve spolupachatelství," řekl Lidovým novinám státní zástupce, který se případem zabývá.
Oba dnešní pražští důchodci jsou zřejmě posledními žijícími pachateli důkladně připravené akce československé StB. Za atentát oběma bývalým komunistickým rozvědčíkům dnes hrozí až 15 let vězení.
I přes neúspěch akce ocenil atentátníky tehdejší ministr vnitra Rudolf Barák. Francouzi se podrobnosti o akci dozvěděli už brzy. Po roce 1968 totiž uprchli na Západ někteří příslušníci československé rozvědky, a ti o ní zřejmě kolegy z tamních tajných služeb informovali.
Studená válka však zabránila potrestání viníků na řadu desetiletí. Teprve před pěti lety se případem ve spolupráci s francouzskou policií začali zabývat pracovníci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, kteří bývalé rozvědčíky obvinili. O obžalobě nyní rozhodne Městské státní zastupitelství v Praze.
