Svědkem je osmdesátiletý literární historik Zdeněk Pešat, který byl v roce 1950 členem fakultního výboru KSČ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Sepsal prohlášení, podle něhož je udavačem Miroslav Dlask. Tedy tehdejší přítel Ivy Militké, v jejímž pokoji na vysokoškolské koleji byl Dvořáček zatčen.
"Dlask mi řekl, že to oznámil bezpečnosti. Měl pocit, že o tom musí informovat i svou mateřskou stranickou organizaci," napsal Pešat v dokumentu, který poslal do ČTK.
"Studovali jsme spolu estetiku a ze členů fakultního výboru KSČ znal nejvíce mě," dodal Pešat, který je těžce a nevyléčitelně nemocný. Je upoután na lůžko a závislý na kyslíkovém přístroji.
"Předpokládal jsem, že Dlask chtěl svou přítelkyni ochránit před postihem, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se její styk s emigrantem, nebo dokonce agentem-provokatérem z řad StB prozradil," vysvětluje Pešat.
Jméno Milana Kundery tehdy podle něj vůbec nepadlo. Udaný Dvořáček strávil ve vězení 13 let.
Pešatovo tvrzení nicméně nevysvětluje, jak se na záznamu SNB o udání objevilo jméno spisovatele Milana Kundery. - více o objevu badatelů čtěte zde
. PROHLÁŠENÍ ZDEŇKA PEŠATAKdyž jsem si v úterních Lidových novinách přečetl o rozvíjení údajné aféry kolem Milana Kundery a uviděl jsem jméno Miroslav Dlask a fotografii Ivy Militké, vybavila se mi přesně příhoda z jara 1950. Tehdy jsem byl ve třetím ročníku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a členem fakultního výboru KSČ. Miroslav Dlask se na mě obrátil se sdělením, že jeho přítelkyně (a budoucí žena) Iva se potkala s bývalým kamarádem, o kterém věděla, že uprchl na Západ a že se zřejmě ilegálně vrátil. Dlask mi řekl, že to oznámil bezpečnosti. Měl pocit, že o tom musí informovat i svou mateřskou stranickou organizaci. A protože jsme spolu studovali estetiku a ze členů fakultního výboru KSČ znal nejvíce mě, řekl to mně. Předpokládal jsem, že Dlask chtěl svou přítelkyni ochránit před postihem, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se její styk s emigrantem, nebo dokonce agentem-provokatérem z řad StB prozradil. Na jeho sdělení jsem nijak nereagoval a s nikým jsem o tom nemluvil. S Dlaskem jsem se už po studiích nesetkal a pustil jsem to z hlavy. Jsem vážně a nevyléčitelně nemocný člověk, v podstatě ležící pacient odkázaný na kyslíkový přístroj. Vzhledem k tomu nejsem schopen se nikam dostavit a jakýkoli rozhovor musím odmítnout. Včera, po přečtení novin, jsem o příhodě s Dlaskem řekl své ženě. Domluvili jsme se, že sepíšu všecko, co k této věci vím, a to jsem tímto učinil. V Praze 15. října 2008 PhDr. Zdeněk Pešat, DrSc. |
