"Ty peníze nebyly pro pana Liznera a nebyl to úplatek," prohlásil Hoch v rozhovoru pro MF DNES.
Hoch se jako tajný agent dostal k případu proto, že byl nasazen na vyšetření nelegálních obchodů se sušeným mlékem do Arábie. Právě při tom se seznámil s korunním svědkem Liznerovy aféry: podnikatelem Sotonou.
Svědek nesmí mluvit
Hoch zatím nemůže vypovídat před soudem, který proti státu vede za svou očistu Lizner. Ministr vnitra Stanislav Gross jej jako bývalého agenta nezbavil mlčenlivosti. "Existuje obava o jeho bezpečnost," řekl Gross.
O existenci agenta Hocha a jeho klíčového svědectví se ví již od roku 2001. Až teprve nyní, po prohlášení ministra vnitra, však získává jeho výpověď na věrohodnosti.
Hoch totiž pracoval pro policii jako nelegální agent, který působí v terénu bez dokladů policie. Před dvěma lety bylo těžké takovému svědectví uvěřit.
Hoch už čtyři roky pro policii nepracuje. A přes možná bezpečnostní rizika trvá na zbavení mlčenlivosti.
"Mně se zdá, že je to jen taková taktika to odsouvat. Někdy na jaře příštího roku totiž uplyne doba, kdy by se případ mohl ještě otevřít a začít znova zkoumat. Pak už budou trestné činy z roku 1994 promlčeny," míní Hoch.
"Chtěl jsem svědčit už dříve, ale nebylo mi to umožněno. Upozorňoval jsem, že v případu pana Liznera jde o provokaci a že ji mají na svědomí jeden konkrétní podnikatel a jeho kumpáni u policie. U policie existuje spis, v němž jsou mé tehdejší poznatky zapsány," dodává.
Hoch: Byla to léčka
Policie zatkla Liznera na základě udání podnikatele Luboše Sotony v roce 1994. Ten detektivům řekl, že od něj chce Lizner úplatek za zprostředkování prodeje akcií klatovských mlékáren.
Policie Sotonovi peníze na údajný úplatek půjčila a Liznera pak s nimi chytili.
Podle Hochovy verze se však případ odehrál takto: Podnikatel Sotona z firmy TWI chtěl koupit akcie klatovských mlékáren a obratem ruky je za výhodnou cenu prodat jednomu arabskému podnikateli. Sotona však neměl na obchod peníze, a tak se domluvil s představiteli C. S. Fondů, že si na akcie půjčí.
Pro Sotonu to byl obchod "století". Ale C. S. Fondy nevěřily, že jim pak Sotona peníze vyplatí. Proto požádaly šéfa CKP Liznera, aby se akce zúčastnil jako garant.
Lizner měl navrhnout, aby Sotona zaplatil zálohu ve výši 8 milionů korun. Sotona však peníze neměl k dispozici a ocitl se v časové tísni. S C. S. Fondy už totiž podepsal smlouvu na odkup akcií, a kdyby ji nedodržel, dopustil by se podvodu. Sotona se pak rozhodl, že obchod zastaví a použije k tomu obvinění Liznera z korupce. Sotona takovou verzi popírá.
