"Bohužel, svět - Spojené státy i další země - nepovažovaly z hlediska svých národních zájmů za potřebné zabývat se utrpením afghánského lidu před 11. září 2001," prohlásil Karzáí.
Afghánistán byl v 80. letech okupován Sovětským svazem a pak ho ovládlo radikální islámské hnutí Taliban. Západ ho podle Karzáího nechal napospas vměšování ze strany dalších zemí regionu, které považovaly za věc svých národních zájmů kontrolovat Afghánistán a působily hrozné utrpení afghánskému lidu.
Afghánský prezident žádal v sobotu tvrdé tresty pro americké vojáky, kteří údajně zneužívali vězně na hlavní americké základně v Afghánistánu - Bagrámu. V pondělním vystoupení se k tomuto tématu nevrátil, ale krátce před odletem do USA požadoval větší pravomoci pro afghánskou vládu ve vztahu k operacím americké armády v zemi.
Před neclými dvěma týdny přitom Karzáí požádal Severoatlantickou alianci, aby v Afghánistánu zůstala i po 18. září, kdy se tam budou konat parlamentní volby.- více zde
V Afghánistánu je asi 16 700 amerických vojáků a Karzáí žádá, aby o jejich operacích byla vláda informována předem a aby například jejich útoky proti obydlím Afghánců podléhaly schválení afghánských úřadů.
Karzáího jeho odpůrci často označují za proamerickou loutku. Svou nejnovější kritikou chce zřejmě tato obvinění vyvrátit a využil k tomu příležitosti, kterou mu daly informace o týrání vězňů v Bagrámu a vážné protiamerické bouře, které propukly po celé zemi po zprávách, že ve věznici Guantánamo je znesvěcována posvátná islámská kniha - Korán.
O možném narůstání napětí mezi Karzáím a americkou stranou svědčí i informace listu The New York Times o důvěrné zprávě amerického velvyslanectví v Kábulu, která kritizuje neúčinný boj proti pěstování máku a výrobě opia a herionu z něj v Afghánistánu. Zpráva dává vinu za tento stav přinejmenším zčásti také afghánskému prezidentovi Hamídu Karzáímu. Ten ovšem vinu odmítá.
