Pavel Novotný
Redaktor MF DNES od roku 2005, v zahraniční rubrice pokrývá především Blízký východ a Asii. |
Vojáci mají rádi zákazy. Některé si patrně vymýšlejí proto, aby je pak mohli dodržovat. Což platí i v Afghánistánu, kde se opravdu i bojuje.
Americká vojenská pravidla bývají neobvyklá. Ženy chystající se vstoupit do místnosti mají dle striktních norem zvenčí zavolat třikrát "žena" - samozřejmě anglicky -, než vezmou za kliku stanu (ta existuje!), kde lze očekávat muže. Jsem latentní feminista, toto nařízení však podle mého soudu ponižuje především ženy, které jsou takto nuceny vyřvávat na veřejnosti.
Z podobných důvodů nesmějí nosit ženy výrazné šperky: jsou vojáci opravdu testosteronová monstra, která si při pohledu na půvabnou vojačku nedokážou pomoci?
Reportáž z AfghánistánuPřivezte nám boty, žádají Čechy policisté |
Muži pak mají přikázáno mýt se a nemočit u stanů: zkušenost historika velí, že zákazy přicházejí jako reakce na pravidelně se vyskytující nešvary.
Už slyším své militantní, Ameriku, ba waterboarding milující kolegy: "Je to nutné na frontě s terorismem, ty pacifistické hovado!" Ano, zákaz alkoholu jako alkoholik chápu, notabene ve striktně muslimském (byť notně zhuleném) Afghánistánu. Chápu i pocity mužů, kteří se několik měsíců musejí obejít bez lásky (přinejmenším ženy).
Zákaz nošení tašky chápu nejméně. Vojákům se takto zamezí nosit jídlo na lůžko. Ze zbytků by se mohla vyklubat epidemie. Jsou vojáci bezduché stroje? Možná ano jako celek, jistě ne jako jednotlivci. Vždyť vím, jmenuje se to armáda...
