"Nástražný výbušný systém může ležet v zemi třeba měsíce. Normálně po něm chodí vojáci, jezdí auta. Pak k výbušnině povstalci dají baterii, a tím systém aktivují," popsal záludnosti velitel české jednotky Pavel Lipka. Za měsíc spolu se svými vojáky vystřídá kolegy v afghánské provincii Lógar.
Po posledních tragických událostech, kdy po najetí kolony na nástražný systém zemřel v Afghánistánu český voják a další byli zraněni, chce armáda další jednotky připravit na všechny možné eventuality. Ve vojenském prostoru Libavá, kde se česká jednotka na misi chystá, proto vyrostla i jakási "stezka odvahy".
Každý voják z nového kontingentu jí musí projít. Na několika stech metrech kamenité cesty pyrotechnici připravili prakticky všechny možné nástražné systémy, se kterými se lze v Afghánistánu setkat. Učí se jednotlivé nástrahy rozpoznávat a reagovat na ně, od těch nejběžnějších až po ty nejrafinovanější.
"Základní rada, kterou vojákům opakuju - nikdy nezvedám to, co jsem sám nepoložil," vysvětluje armádní pyrotechnik jeden ze zákonů přežití v Afghánistánu.
Právě pod neznámými předměty, taškami nebo oblečením bývá často nastražen odjištěný granát. "Je to nachystané na zdvižení, moc šancí pak dotyčný nemá," konstatuje pyrotechnik. Kvůli svému speciálnímu zařazení nesmí zveřejnit své jméno.
Loni mezinárodní jednotky ISAF v Afghánistánu dokonce zaznamenaly několik případů, kdy povstalci nastražili své výbušné pasti do mrtvých lidských těl. Při jakékoliv manipulaci s tělem pak došlo k ničivému výbuchu.
Nástražná zařízení jsou podle pyrotechniků často velmi jednoduchá. Odpalovací zařízení tvoří například baterie a sepnutí k výbuchu obstarají dva pláty z ruční pilky, jeden leží zakopán nad druhým. Jakmile nad nimi projíždí vůz a zatíží půdu, pláty se spojí a následuje výbuch. Sofistikovanější nálože jsou odpalovány na dálku, třeba pomocí mobilních telefonů.
"Jsou to situace, které se dopředu rozeznat nedají. Důležitá je pak rychlá reakce, obrana před útočníky a okamžitá první pomoc raněným," tvrdí velitel kontingentu Pavel Lipka. Jeho vojáci proto poslední dva týdny doslova pilovali, jak se v podobných situacích chovat. - více o přípravě na afghánskou misi čtěte zde
"Strach má každý, ale nedá se nic dělat, je to naše práce," říká Michal Pírek, který jako člen výjezdové skupiny bude chránit civilní experty při jejich práci mimo základnu. Stejně jako další jeho kolegové má největší obavy ze sebevražedných atentátníků. Jejich útokům se dá bránit jen velmi těžko.
