Zpráva o tom, že ignorovali pokyny velení této operace a zaměřovali se jen na humanitární pomoc Afgháncům. Jako pouhá malichernost se pak jeví informace, že vedení špitálu jedná s vlastními lékaři jako s vězni a z tábora je do Kábulu z bezpečnostních důvodů nepouští ani když mají volno.
Podtrženo a sečteno: šestá polní nemocnice prý byla v době svého působení v Afghánistánu (3. května až 14. října) na pokraji morálního i pracovního rozvalu. To je ve stručnosti podstata informace od důstojníků, kteří se chystali převzít velení nemocnice. Do Afghánistánu okamžitě odstartovala zvláštní kontrolní skupina v čele s šéfem vojenských inspektorů generálem Fedorkem.
Naši zprávu zneužili
Blízky spolupracovník ministra obrany Jaroslava Tvrdíka míní, že šéf polní nemocnice Jindřich Sitta v očích mnohých ministerských úředníky až příliš vyrostl a neškodilo by proto mu "přistřihnou křídla". "Armáda se redukuje a každý se teď rád zviditelní," řekl expert.
Šéf generálního štábu Jiří Šedivý s tímto názorem souhlasí: "Sitta jde tvrdě za svým a možná občas někomu šlápne na kuří oko. Ze všech riskantních misí ale přivezl lidi v pořádku. Vojáci musí počítat s tím, že budou kritizováni, aniž jim někdo sdělí důvod." K autorství zavádějící zprávy se s rozpaky přiznává Marek Obrtel, jenž převzal velení nemocnice.
"Byli jsme tam na stáži jen krátce a možná jsme neviděli všechno správně. My jsme si ty poznámky chtěli nechat jen pro sebe. Nakonec se to ale celé zvrtlo a nadřízení nás přiměli, abychom jim vydali své - někdy i zkreslené - postřehy. To jsem nechtěl - naše poznatky byly zneužity." "Proč se v tom patláte?" reaguje šéf zdravotnické služby Jan Petráš.
Potvrdil, že dokument sepsala podle Obrtelova skupina. "Důležité je, že se obvinění nepotvrdilo - tak jsem nad tím mávl rukou." Leccos z množství protichůdných inforamcí vyjasňuje lékař Roman Blanař, velitel vojskové zdravotnické služby. Byl totiž členem "kontrolní záchranné čety", jež měla v Afghánistánu zabránit "rozvalu" českého špitálu. "Žádný rozval se ale nekonal, pacienti byli léčeni zdarma a nikoliv za úplatu.
I komunikace nemocnice s velením sil ISAF byla až na drobnosti bez vady. Splasklo to. Sittovi lidé nasadili laťku hodně vysoko." Bývalý šéf nemocnice Sitta nyní zvažuje stížnost na úředníky generálního štábu pro pomluvu a úmyslné poškození kreditu nemocnice.
A s váháním přiznává, že přemýšlí dokonce o odchodu z armády. To je ale také vše, co je jindy vstřícný lékař ochoten sdělit: "Nebudu své problémy řešit přes média. Dokážu se ubránit jakkoliv zlé nepravdě."
Stačila by omluva
I ostatní lékaři mlčí. Anesteziologická sestra Jitka Dušková to vysvětluje tím, že slouží v armádě již dlouho a nechtějí kvůli možnému vyhazovu přijít o finanční výsluhu. "My nemáme co ztratit, jsme ve vojsku pár let a proto hovoříme. Když nás vyhodí, nic neztratíme."
Zdravotní laborantka Táňa Markovina, jež má za sebou riskantní misi v Albánii i v zemětřesením postiženém Turecku, říká, že ji v životě nikdo tak neponížil, jako zpráva úředníků ministerstva obrany o práci zdravotníků v Afghánistánu. "Dřeli jsme do úmoru a nejednou se dozvídáme, že se obohacujeme a pracujeme nekvalitně. Dotklo se nás to na nejcitlivějším místě."
Pobouření zdravotníků neutichá ani téměř měsíc po návratu z Afghánistánu. Spíše roste. "Kdyby se k té pomluvě alespoň někdo postavil jako chlap a řekl: 'Unáhlili jsme se, promiňte nám to.' Pochopili bychom to. V Turecku jsme zažili peklo. Ta lež nás ale srazila na kolena," vysvětluje Markovina.
Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka však není bezúhonnost nemocnice tak jednoznačná. "Nemáte o problémech nemocnice přesné informace a já nechci kritikou poškodit jinak skvělou pověst našich lékařů."
Znamená to tedy, že zdravotníci lžou? Již citovaný Tvrdíkův spolupracovník, jenž si vzhledem k nesouhlasu s ministrem nepřeje být jmenován, to odmítá: "Nepoznal jsem větší profíky než ty z šesté polní nemocnice. Problém je ale v tom, že pohled z Prahy do Afghánistánu je hodně vzdálen realitě. Tam to vypadá jinak, než ve vytopené úřednické kanceláři, kde vznikají absurdní podezření a ještě absurdnější představy o tom, jak s lidmi - jimž jde často o život - komunikovat a pomáhat jim." "Nikdo nezemřel, všechno dopadlo dobře," zlehčuje skandál generál Petráš.
