Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Afghánistán zarůstá mákem, na heroinu jsou závislé už i děti

  9:03aktualizováno  9:03
Kombinace poptávky, příznivého podnebí a nestability vytvořila z Afghánistánu opiovou velmoc. Mákem osázená pole poskytují farmářům dobré příjmy, výnosný byznys má však i odvrácenou tvář. Podle nového průzkumu si na heroin navykají už i děti.

Makové pole v afghánském Kandaháru (11. dubna 2015) | foto: AP

Afghánský mák slouží k výrobě více než 90 procent světového opia a heroinu. Výkupní ceny suchého opia se kraj od kraje liší, v průměru Afghánci dostanou asi 137 dolarů (asi 3 357 korun) za kilogram. Zisky z makových polí tak mnohonásobně převýší průměrnou mzdu a pro farmáře představují jistotu výdělku.

Řada farmářů je však zároveň na droze těžce závislá. Průzkum, který minulý týden zveřejnila afghánská vláda, ukazuje, že opium či heroin užilo v životě okolo 3,3 milionu Afghánců. To je více než než desetina obyvatel země. V testu na drogy byly pozitivní i děti mladší patnácti let - v okolí měst to bylo každé jedenácté dítě, na vesnicích dokonce každé deváté, píše web Stars and Stripes

Fotogalerie

Podle afghánské vlády šlo o nejpřesnější průzkum v historii, protože testy se poprvé nezakládaly na dotaznících, ale na toxikologických rozborech krve. 

Afghánistán má od roku 2005 dokonce ministerstvo zaměřené na boj s omamnými látkami, produkci a konzumaci drog však zatím nijak nesnížilo. „Národní protinarkotické operace zaznamenaly několik úspěchů, ale ještě jich bude mnoho potřeba,“ posteskla si šéfka resortu Salamat Azimiová.

Washington závěry nového výzkumu financovaného z americké státní kasy šokovaly. „Užívání drog není afghánský problém, je to americký problém a je to problém všech členských států OSN,“ uvedl náměstek ministra zahraničí William Brownfield.

Zároveň přiznal, že část viny za rozšíření drog v zemi pod Hindúkušem nese i americká vláda. Taliban až do spojenecké invaze v roce 2001 pěstování opiátů přísně kontroloval a konkurenci potíral. Po vpádu Američanů a jejich spojenců se na pěstování máku vrhlo mnoho militantních skupin, ale i běžní Afghánci.

Profesor ekonomie Gary Shiffman vysvětluje, že mák představuje v Afghánistánu to samé, co ropa pro Saúdskou Arábii - tedy natolik výnosný produkt, že celá ekonomika se zaměří na jeden sektor a zbytek hospodářství upadá.

Vláda však může podle Shiffmana produkci ilegální plodiny vcelku snadno omezit. „Jde o to snížit jim zisky z prodeje a zvýšit náklady na produkci,“ píše ve své knize Ekonomické instrumenty bezpečnostní politiky zabývající se ekonomickým řešením politických problémů Shiffman.

Spojené státy ve spolupráci s afghánskou vládou do boje proti pěstování drog investovaly už miliardy dolarů, sklizeň máku se však rok od roku zvyšuje. Loňský rok mák pokrýval více než 224 000 hektarů afghánské půdy, nejvíce v historii. Z polí se podle každoročního šetření Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) sklidilo na 6 400 tun drogy, o tisíc tun víc než v roce 2013.



Témata: Afghánistán, Drogy




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.