Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Afghánská armáda je plná „mrtvých duší“, místo vojáků bojují policisté

  19:37aktualizováno  19:37
Kolik mužů slouží v afghánské armádě je velká neznámá. Velitelé švindlují s jejich počty v jednotkách a záznamy armády jsou plné jmen dávno padlých vojáků. Vláda se zoufale snaží armádu posílit policisty z hraničních přechodů, čímž ale ohrožuje už tak zranitelnou hranici s Pákistánem a otevírá pole pašerákům.

Afghánští policisté v boji s Talibanem v okresu Nahri Sarádž na východě provincie Hilmand. (12. května 2016) | foto: Reuters

Vojenské zastoupení v okresu Babadži u hlavního města provincie Hilmand není velké. Za mostem vymalovaným afghánskými národními barvami stojí hliněná základna, kterou střeží 24 mužů afghánské pohraniční stráže.

V Babadži zažívají noci plné střelby a sledují rakety křižující noční oblohu. Na základně blízko frontové linie by přitom vůbec neměli být. „Nebyli jsme trénovaní, abychom bojovali v první liniii,“ řekl webu The Guardian kapitán Ghulam Wali Afghan, který skupině velí.

Mezi jejich běžnou pracovní náplň dříve patřilo hlídat hranice, přes které pašeráci dostávají drogy, zbraně i lidi. Před sedmi měsíci je však vláda převelela sem, 300 kilometrů od hranic s Pákistánem. Spolu s Walim přijelo do Babadži 122 policistů, kteří zde mají bojovat proti islamistickému hnutí Taliban.

Muži od pohraniční stráže jsou však jen chabou náhradou za vojáky cvičené pro boj. „Jen za první den, kdy byli v první linii, zemřeli tři policisté. My jsme poznávali okolí dva měsíce,“ uvedl voják Raz Mohammad.

Kdo ovládá území Afghánistánu (stav v únoru 2016)

Kdo ovládá území Afghánistánu (stav v únoru 2016)

Podvádění se seznamy vojáků

Afghánská vláda bojuje bojuje s Talibanem dlouhodobě, roky však byla zvyklá, že má v zádech zahraniční vojáky a islamisté byli roky zatlačeni do okrajových částí. To se však nyní změnilo. S odchodem NATO zaznamenávají extremisté úspěchy a podle expertů americké Nadace pro obranu demokracie zabírá Taliban nyní největší území od roku 2001 (více čtěte zde).

Že by se tak policisté vrátili v nejbližší době zpátky ke své práci u hranic, nehrozí. I když by v Hilmandu měla mít vláda 25 tisíc vojáků, a tudíž dostatečnou sílu na odražení Talibanu, skutečnost je trochu jiná. Mnoho jednotek totiž vůbec neexistuje. Soupisky jsou plné falešných jmen a zapsaní jsou tam i vojáci, kteří už dávno padli, ale oficiálně ještě nebyli prohlášeni za mrtvé.

Afghánští policisté v boji s Talibanem v okresu Nahri Sarádž na východě provincie Hilmand. (12. května 2016)
Afghánští policisté v boji s Talibanem v okresu Nahri Sarádž na východě provincie Hilmand. (12. května 2016)

Podle nedávného průzkumu je takových „mrtvých duší“ v afghánské armádě až 40 procent. „Když řekneme, že máme v poli 100 vojáků, tak jich tam ve skutečnosti máme tak 30 nebo 40. To je tvoří podhoubí pro katastrofu, když nepřítel zaútočí,“ uvedl právník Ghulam Hussajn Nasiri, který se problémem afghánské armády zabýval poslední rok.

V zemi by podle zprávy Zvláštního generálního inspektora pro afghánskou rekonstrukci (SIGAR) předkládané pravidelně americkému Kongresu mělo být 352 tisíc vycvičených vojáků, ale i přes veškeré snahy se nikdy nepodařilo takového čísla dosáhnout. Ve skutečnosti vlastně Spojené státy ani afghánská strana netuší, kolik Afghánců připravených k boji mají nebo co umí.

Armádu ničí korupce, hlad i drogy

Důvodů je hned několik. Tím prvním je jeden z největších afghánských problémů, a to korupce. Politický analytik Toofan Waziri, který Hilmand nedávno navštívil, našel jednu základnu, kde velitel propustil 100 mužů, aniž by o tom spravil vedení. Šlo mu jen o to, aby dostal platy vojáků do vlastní kapsy.

Afghánská armáda je v troskách, vojáci nemají ani boty

„Na stanovištích, kde má být 20 vojáků, je jich 10. Lidé dostávají zaplaceno, ale nedělají svou práci, protože znají někoho důležitého, třeba místního warlorda,“ řekl agentuře AP předseda provinční rady Hilmandu Karim Atal.

Dalším důvodem je, že velitelé často neuvádějí přesný počet padlých mužů ze svých jednotek, aby tak zamaskovali svá selhání. Špatná je i morálka v armádě. Zatímco v Babadži se vojáci mají ještě relativně dobře a k jídlu mají vařenou zeleninu nebo občas i maso, na jiných místech jsou vojáci na dietě z rýže a zeleného čaje.

K tomu jsou v armádě hojně rozšířené drogy. Mnoho vojáků je pašuje, ale ještě více je bere. „Většina vojáků a policistů je na drogách. Taliban má informace o základnách a útočí, když jsou vojáci pod vlivem drog,“ řekl Waziri.

NATO území získalo a Afghánci ho dávají nepříteli

Území, která tak dříve Afghánci spolu se zahraničními vojsky těžce dobývali, jsou nyní pod nadvládou Talibanu. Boje o strategickou državu Mardžah se spolu s Afghánci účastnili v roce 2010 i Američané, Kanaďané či Britové. Podle BBC se operace s názvem Moštarak, což v jazyce Darí znamená „společně“, účastnilo na 15 tisíc mužů.

Úrodný okres Mardžah, který je srdcem produkce opia v Hilmandu, se nakonec podařilo získat až po devíti měsících bojů a dnes už má Taliban 80 procent území zpět. Vládní vojáci jim na některých místech údajně sami odevzdali zbraně výměnou za pytel mouky.

Fotogalerie

Stejně tak mají islamisté i 95 procent okresu Kadžaki na severovýchodě provincie Hílmand. Okres býval přitom středem britského úsilí v zemi. V rámci politiky získávání „srdcí a myslí“ zde Britové plánovali zprovoznit na přehradě vodní elektrárnu, která by zásobovala elektřinou velkou část jižního Afghánistánu.

Při převozu turbíny do oblasti ovládané extremisty ale zemřeli nejméně dva vojáci a další byli ranění. Za následujících sedm let se přitom turbínu nepodařilo zapojit a loni na podzim museli být kvůli nové ofenzivě Talibanu britští inženýři z oblasti evakuováni, jak píše Guardian.

Islamisté ovládli i sousední okresy Musa Qala a Nawzad a zabrali i většinu okresu Girišk, který leží nedaleko hlavního města provincie Laškar Gáh. „Situace je nedaleko Laškar Gáh velmi kritická. Pokud vláda brzy něco neudělá, bude to katastrofa,“ cituje agentura Reuters jednoho z policejních velitelů, který na checkpointu v Girišku přišel minulý týden o 15 mužů.

Taliban je v Hilmandu den ode dne silnější a vláda stále nemá žádnou dlouhodobou strategii. Přesunutí policie z hranic je jen dočasnou záplatou, která navíc oslabuje zemi jinde. Z hranic se přesunulo 1 200 policistů na boj s Talibanem, čímž se odkryla už tak zranitelná hranice s Pákistánem. „Na hranicích jsou problémy a už nyní je nás na ně málo. Bez svolení velení se tam však nemůžeme vrátit,“ postěžoval si kapitán Wali.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.