Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Afghánská armáda je i po nalití miliard v troskách, vojáci nemají ani boty

  20:03aktualizováno  20:03
Miliardy dolarů vynaložených na afghánskou armádu vychází po letech vniveč. Afghánští vojáci jsou přes snahu NATO nedisciplinovaní a chybí jim výkonnost. Často nemají ani pevné boty, ve kterých by vyrazili do boje. Práci západních poradců komplikuje všudypřítomná korupce, málo sil i nedostatek času.

Afghánská armáda se připravuje na střet s Talibanem (Kundúz, 21. června 2015). | foto: AP

V afghánské armádě platí beze zbytku lidová moudrost, že první dojem dělají boty. Bezpečnostní složky Afghánistánu jsou stejně nesourodé a otrhané jako jejich obuv.

Když se rekruti na základně Shaheen u třetího největšího afghánského města Mazár-e Šaríf postaví do řady, dobrá obuv je vidět jen zřídka. Někteří mají na nohách boty jak z papíru, některým kouká téměř celá pata nebo špička, zatímco jiní mají boty vhodné do půl metru sněhu a ne na štěrkové cesty spalované sluncem. Jen někteří šťastlivci mají ty samé dobře šité béžové boty, které nosí americká armáda, popisuje situaci na základně web The Washington Post.

„Tyhle když zmoknou, tak nejsou vůbec pohodlné,“ ukazuje 21letý voják Abdul Ali na své pomačkané černé boty. Špatný stav bot afghánské armády ilustruje marnou snahu aliance vybavit Afghánce do boje. Navzdory investovaným 68 miliardám dolarů (1,6 bilionu korun), které Spojené státy nalily do afghánské armády za posledních 14 let, nejsou tamější vojáci stále ani pořádně oblečeni.

Fotogalerie

Všude bují korupce a ve funkcích jsou nekompetentní lidé. „Trvám na tom, že problémy afghánských bezpečnostních složek pramení ze 70 procent ze špatného vedení,“ cituje generála Johna Campbella zpráva Zvláštního generálního inspektora pro afghánskou rekonstrukci (SIGAR) předkládaná pravidelně americkému Kongresu.

Nyní se aliance snaží do země dostat milion párů bot, přičemž část objednávky zadávala už před dvěma lety. V roce 2012 delegovalo NATO odpovědnost za ošacení armády do rukou afghánské vlády, ale korupce udělala své: výstroj se buď nekoupila nebo se koupila ta nejlevnější a často špatná. Dorazily boty, kde každá byla jinak velká, poškozené obutí a také tisíce párů armádních kanad ve velikosti 12 (odpovídá české 46), přičemž většina afghánských vojáků nemá nohu větší než 10 (česká 44).

Vojákům chybí morálka i výkonnost

I když výdaje na boty a uniformy jsou jen nepatrnou částí výdajů Spojených států a dalších světových mocností v Afghánistánu, ukazují jasně na problémy, které s vyzbrojení a vystrojením 200 tisíc afghánských vojáků a 150 tisíc policistů jsou. V zemi by podle SIGARu mělo být 352 tisíc vycvičených vojáků, ale i přes veškeré snahy se nikdy nepodařilo takového čísla dosáhnout. Ve skutečnosti vlastně Spojené státy ani afghánská strana netuší, kolik Afghánců připravených k boji mají nebo co umí.

Afghánská vláda přitom dává do sektoru bezpečnosti 15 procent HDP, což je třikrát víc než dávají leckteré západní velmoci. Středoasijská země čelí hrozbě Islámského státu a narůstajícímu vlivu Talibanu. Navíc s koncem roku přijde o další část podpory vojáků NATO a v zemi zůstane jen 5 500 mužů, kteří mají mandát pouze na výcvik. V minulosti přitom bylo i období, kdy měli Afghánci podporu více než 130 tisíc vojáků z mezinárodního společenství.

Taliban sílí, zabírá největší území od roku 2001

Podle NATO by na výcvik potřebovali mnohem více času. Bezpečnostním složkám Afghanistánu chybí morálka i výkonnost. Islamistickému hnutí Taliban se tak podařilo zabrat loni největší územní državy od roku 2001, ztráty na životech v afghánské armádě byly vyšší než jakýkoliv rok trvání mezinárodní mise a OSN zaznamenalo i rekordní počet civilních obětí. O život přišlo nejméně 3545 civilistů a dalších 7457 jich utrpělo zranění.

Hlavní problém, kterému západní velitelé čelí, je změna myšlení afghánských bezpečnostních sil. „Když mají jet do nějaké oblasti, tak první věc, co udělají, je, že si postaví checkpoint. Od té chvíle jsou nehybní,“ popsal agentuře Reuters jeden z problémů americký podplukovník Jonathan Chung.

Korupce a nekompetentnost

Chung, který velí poradcům v provincii Hilmand, se snažil Afghánce naučit všechno potřebné od bojové taktiky po řízení vozidel. Učili se péči o stroje, distribuci materiálu i likvidaci bomb. Něco, co jim zůstane a budou schopni sami použít v budoucnosti. Na příkladu s botami je však vidět, že na cestě za fungující armádou stojí ještě mnohé překážky.

Boty přijdou z USA do vojenských a policejních skladů v Afghánistánu. Odtud je mají afghánští úředníci distribuovat. Dohled NATO je však jen na několika základnách. Do kempu Shaheen tak například dorazily dva tisíce párů bot, přičemž polovina byla ve velikosti 12. „Přitom my jsme žádné dvanáctky nekupovali,“ říká Ken Watson, který zabezpečuje základní fungování amerických jednotek v Afghanistánu. Fakt, že se do Shaheenu nedostane nic z nové objednávky, potvrzuje podezření, že Afghánci nejspíše distribuují minulé zásilky, které jsou už evidované jako ztracené.

Je pravděpodobné, že koalice se tak bude muset o vystrojování Afghánců starat i do budoucna. „Alespoň, že jsou afghánské bezpečnostní složky schopné kupovat si a vařit svoje jídlo, i když i to je stále ještě financované od mezinárodního společenství,“ uzavírá ironicky Watson.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.