Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Afghánistán: divný kraj, kde znásilňují bez trestu

  • 50
Afghánští muži, kteří znásilňují ženy a děti, se nebojí Alláha. Věří, že bůh jim dá rozhřešení, že to tak má být. Afghánští muži, kteří páchají násilí na ženách, se nebojí ani úřadů. Obzvlášť, žijí-li kdesi na konzervativním venkově.

Tamní islámské společenství, jež se daleko spíše řídí hluboce zakořeněnými kulturními a kmenovými zvyklostmi než moderním občanským právem, na takové "malichernosti" obvykle kašle.

A přijde-li si zneuctěná stěžovat, často dopadne ještě hůř, stane se "viníkem" a bude potrestána. Nejčastěji za "nevěru". Že stav v této oblasti je opravdu alarmující, upozornila nyní vydaná zpráva OSN.

"Afghánky jsou znásilňovány bez rozdílu společenského postavení a ve všech provinciích. Děje se tak v jejich domovech, vesnicích i ve věznicích," uvedla pro agenturu Reuters Norah Nílandová, která pro OSN sleduje dodržování lidských práv v zemi. Některé Afghánky dodávají: Je to dnes horší než za Talibanu.

Legalizace zvykového práva

Jistě, na Západě také znásilňují ženy. A zdaleka ne všichni Afghánci vyznávají tyhle barbarské způsoby. To však není omluva.

Ještě horší je, že znásilňování nikdo netrestá. Že vina je častěji spojována s obětí než s násilníkem. Že většina případů proto projde bez oznámení. Tento šílený stav vypovídá o současné afghánské společnosti víc než cokoliv jiného.

O té společnosti, kterou se Západ snaží "spasit" desetitisícovkami vojáků a miliardami dolarů. Což o to, peníze se hodí. Ale už nám nemluvte do toho, jak s nimi naložíme, ozývá se z Afghánistánu čím dál hlasitěji.

Historická zkušenost napovídá, že snaha o změnu tamního myšlení nemusí dopadnout dobře. Stejně jako úsilí o vývoz demokracie západního typu. Bohulibé úmysly se nakonec mohou obrátit proti Západu, všechno může skončit krachem.

Tamní společnost je prostě "jiná". Afghánistán se nikdy ve své historii, jako jediná země široko daleko, nenechal někým ovládnout. A nynější renesance Talibanu svědčí o tom, že přes všechnu pomoc hledí Afghánci na cizince úkosem znovu.

Třeba takový staronový šéf afghánského státu Hamíd Karzáí. Tento západními politiky dlouho velebený symbol změn neváhal výměnou za podporu konzervativních šíitských duchovních v prezidentských volbách podepsat velice kontroverzní "protiženský" zákon, který mnozí hodnotí jako legalizaci manželského násilí. Za návrat do středověku ho považují afghánští liberálové i ochránci lidských práv.

V zákoně mimo jiné stálo: Odmítne-li manželka vyhovět jeho sexuálním tužbám, má šíitský manžel právo ji "vyhladovět", jinými slovy potrestat ji odpíráním stravy.

Oběť znásilnění pak nemá práva žádná. Sám Karzáí se nakonec kritiky nejspíš zalekl a nechal zákon přezkoumat ministerstvem spravedlnosti, zda neodporuje ústavě.

Paradoxně fundamentalistická vláda Talibanu postupovala proti zločinům znásilnění důsledněji. Na druhé straně zakazovala příslušnicím něžnějšího pohlaví chodit do práce a do škol a také vycházet z domovů bez mužského doprovodu.

Zákoník dává jen vágní formulaci

A teď si, milé Afghánky, vyberte, co je lepší. "Trestní zákoník z roku 1976 neobsahuje žádný článek, který by znásilnění trestal," uvedla Norah Nílandová. Legislativa jen obecně zakazuje páchat násilí na ženách a OSN teď usiluje o to, aby se do ní dostal paragraf věnovaný specificky znásilnění.

"To, zda v Afghánistánu nakonec zavládne demokracie a mír, závisí na tom, jestli se podaří odstranit násilí proti ženám a zda budou ženy společně s muži zapojeny do rozhodování o budoucnosti země," dodala Nílandová.

Jeden případ z letošního ledna, byť extrémní, který dobře ilustruje prostředí, v němž se většina afghánských žen musí pohybovat: Afghánská dívka Noona otěhotněla po znásilnění. Když to zjistila její rodina, matka a bratr ji svázali, nožem rozřízli břicho a vyňali několikaměsíční plod. Rodině se tak vrátila čest...

Po pádu Talibanu Afghánky oficiálně získaly svobodu a práva rovná západním kolegyním. V nové ústavě je přece zakotvena rovnoprávnost pohlaví. Ve skutečnosti však jejich drtivá většina nemá nic. Může tak maximálně mlčet. A nevycházet bez burky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video