Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Afghánistán se vrací do dob Talibanu, plánuje oživit trest ukamenování

  15:27aktualizováno  16:37
Na konci roku 2014 se z Afghánistánu stáhne většina příslušníků západních sil. Vliv ciziny však pomalu ale jistě začíná slábnout už nyní. Důkazem je i plánovaný návrat k krutému trestu ukamenování, který Afgháncům již brzy bude hrozit za cizoložství. Země se tak vrací k temným dobám nadvlády Talibanu.

Proti trestům ukamenováním protestují ochránci lidských prav po celém světě. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Organizace na ochranu lidských práv v čele s Human Right Watch varovaly, že se pro vládu prezidenta Hamída Karzáího jedná o výrazný krok zpět.  "Je to absolutně šokující, že po 12 letech od pádu Talibanu Karzáího vláda může přinést zpět ukamenování jako trest," uvedl pro server telegraph.co.uk Brad Adams, ředitel asijského křídla Human Right Watch. Tato organizace proto vyzývá všechny zahraniční přispěvatele, prostřednictvím kterých do Afghánistánu tečou peníze, aby okamžitě zastavili financování v případě schválení kritizovaného zákona.

Taliban a šaría

Šaría je systém islámského náboženského práva. Jeho výklady jsou různé, někdy i velmi radikální. V takových případech pak ženy například nemohou vycházet na ulici bez svých manželů, bratrů nebo otců. Jinde mohou na ulici pouze zahalené a od 13 let jim je zapovězena návštěva školy. Trestem za cizoložství je běžně ukamenování před očima celé rodiny. Při krádeži hrozí zlodějům useknutí ruky, při pití alkoholu zase veřejné bičování. Afghánistán se sice po svržení Talibanu práva šaría zřekl, ale na mnoha místech země neoficiálně stále platí.

Na něm v současné době pracuje skupina z afghánského ministerstva spravedlnosti. V dokumentu, do kterého měli možnost nahlédnout reportéři deníku The Telegraph se mimo jiné píše: "Nesezdaní lidé páchající cizoložství budou odsouzeni ke 100 ranám bičem, pokud je některý z nich sezdaný, jeho trestem bude veřejné kamenování."

Smrt ukamenováním za cizoložství byla hojně využívána za vlády Talibanu, který mimo jiné zakazoval sledování televize i poslouchání rozhlasu a hudby. Krutý režim povolil až v roce 2001 při vpádu vojsk NATO. Organizace na ochranu lidských práv od té doby pravidelně hlásily konstantní zlepšování práv Afghánců, zejména žen. Afghánistán dokonce podepsal mezinárodní úmluvu, která zakazuje používání ukamenování jako oficiálního trestu. S blížícím se koncem podpory ze strany Západu se však Afghánci pomalu ale jistě vrací ke starým pořádkům.

Karzáí si diktuje podmínky pro podepsání dohody s USA

Vše došlo tak daleko, že se v uplynulých týdnech rozhořel spor mezi Afghánistánem a Spojenými státy. Karzáí podle agentury AFP před podepsáním bezpečnostní dohody žádá, aby američtí vojáci ukončili veškeré operace v domovech afghánských civilistů, aby USA propustily všechny afghánské vězně z věznice Guantanámo na Kubě, kde zadržují podezřelé z terorismu, a také aby se zavázaly k spuštění mírového procesu s povstalci z radikálního hnutí Taliban.

Bezpečnostní dohoda předpokládá setrvání až 15 tisíc zahraničních vojáků na afghánském území po roce 2014. Obsah smlouvy posuzovali v Kábulu od čtvrtka delegáti tradičního shromáždění kmenových a náboženských vůdců. Jeho rozhodnutí není formálně závazné, tradičně je ale v zemi považováno za projev svrchované národní vůle. A tato rada starších doporučila prezidentovi, aby dohodu s USA podepsal.

Karzáího odmítání podepsat tuto dohodu, kterou v neděli schválila afghánská Velká rada (Lója džirga), zvyšuje pochyby o dalším setrvání amerických jednotek v neklidné středoasijské zemi i po plánovaném stažení většiny z asi 90 tisíc příslušníků západních sil ke konci roku 2014. Panují obavy z následného výbuchu násilí v zemi, kterou již Taliban částečně kontroluje. Pokusy o mírová jednání dosud nevedly k žádným konkrétním výsledkům.

Autoři:


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.