"Nepotřebuju peníze, potřebuju syna," šťastně se usmívá stařec.
Rodiny kontaktují Afghánci žijící v Pákistánu, někteří v uprchlických táborech. Ti jsou pověřeni kmenovými vůdci, aby žádali výkupné.
"Zprostředkovatele dělají lidé z táborů. My ale ty peníze nemáme, " říká 35letá Khiasa Rahmánová, po jejíž rodině věznitelé žádají za propuštění sedmnáctiletého synovce 8000 dolarů. "Chceme, aby se do toho vložila vláda," vysvětluje Rahmánová.
Tisíce Pákistánců překročily loni v listopadu ilegálně hranice do Afghánistánu, aby se zapojily do džihádu po boku Talibanu. Většina z nich se po válce vrátila domů, někteří byli zabiti a jiní padli do zajetí.
Zprávy o výkupném potvrdili pracovníci humanitárních organizací a pákistánští novináři. Podle nich je ale velmi těžké zjistit rozsah těchto praktik, protože jak věznitelé, tak příbuzní zajatců mají zájem na tom, aby se mlčelo. Komise pro lidská práva v Pákistánu dala dohromady seznam asi 1000 pohřešovaných Pákistánců. Podle odhadů komise je jich ale ještě nejméně o tisíc více.
Pákistánci v zajetí
Podle pákistánského magazínu Herald drží na 200 Pákistánců v zajetí Zamán Chán, kmenový velitel věrný uzbeckému generálovi Rašídovi Dóstumovi, ve své baště kolem Mazáre Šarífu. Dalších čtyřicet vězní ve stejné oblasti nejmenovaný velitel. Výkupné se pohybuje mezi 850 až 5000 dolary.
Další kmenový předák Gul Rahmán, který drží nejméně tři Pákistánce poblíž Bághrámu severně od Kábulu, vyslal svého agenta do Péšaváru, aby se zde s rodinami dohodl na ceně. Za každého Pákistánce žádá 5000 dolarů.
Pákistánská vláda, která před tím, než se připojila k protiteroristické koalici pod vedením USA, Taliban podporovala, dobrovolníkům oficiálně zakázala, aby šli bojovat do Afghánistánu. Nyní se tedy ani příliš nesnaží dostat je zpět. "Překročili hranice ilegálně. Pokud se vrátí, budou souzeni podle zákona," řekl mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. "Požádali jsme o pomoc Mezinárodní červený kříž, ale v této chvíli opravdu netušíme, kolik jich v Afghánistánu zůstalo a kde jsou," vysvětlil mluvčí .
Podle Červeného kříže jsou praktiky s výkupným v Afghánistánu běžné. V roce 1999 Taliban zadržoval 600 lidí v Mazáre Šarífu a propouštěl je za výkupné sto dolarů na hlavu.
Pákistánská pouť Ghulana Chána
Chán líčí svoji pouť do Pákistánu. "Chtěl jsem jít do Afghánistánu pro dobro Boha," říká. V listopadu Ghulan překročil s dalšími dobrovolníky hranici asi 35 km severovýchodně od Péšaváru. "Dorazili jsme do Kábulu, kde nám rozdali Kalašnikovy a postavili nás rovnou do přední linie s tím, abychom bránili hlavní město," vypověděl.
Po obsazení Kábulu Severním spojenectvím se Ghulan pokusil dostat z obležení, ale padnul do zajetí. V jednom baráku nedaleko Kábulu ho držel důstojník, který hovořil jazykem darí a říkal si Karím. Podle Chána to ale byl Karím Chalíli, kmenový vůdce etnických Hazarů a generál Severního spojenectví, který nyní splupracuje s Američany v Bamianu.ˇ
"Nejprve žádali 800 tisíc rupií (přes 13 tisíc dolarů). Prosil jsme je, řekl jsem jim, že jsme velmi chudí a že takovou sumu dohromady nedáme. Poté částku snížili na 6000. Dalších 2500 dolarů dostal prostředník," líčí Ghulán, který se dostal na svobodu po čtyřiceti dnech.
"Zdraví mého otce se prudce zhoršilo. měl o mě velký strach. Když jsem se dostal domů, zabil buvola a připravil pro mě hostinu. To ho posílilo," vypráví Ghulán.
"Navzdory všemu stále cítím, že jsem udělal správně, když jsem svého syna poslal do svaté války," prohlásil Muambár Chán.
