Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Afghánská omladina ve Švédsku holduje heroinu. Krátí si čekání na azyl

  • 271
Švédsko platilo až donedávna za zemi, která přijímá nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Tamní uprchlická omladina z Afghánistánu však stále častěji podléhá závislosti na drogách, uvádí agentura AFP. Vadí jim dlouhé čekání na udělení azylu.

Poházené plechovky od piva, pozvracené noviny a cáry hliníkové fólie. Tak vypadá jeden z úkrytů mladých Afghánců, kteří ve Švédsku žádají o udělení azylu. Čekání na razítko, které se může mnohdy protáhnout na mnoho měsíců, mnozí z nich nezvládli a propadli závislosti na drogách. Nejoblíbenější je pokuřování silně návykového heroinu.

Uprchlíci se vracejí ze Švédska domů. Vadí jim dlouhé čekání na azyl

„Když si člověk zakouří, uklidní se a o nic se nestará,“ popisuje šestnáctiletý Afghánec Mahdí. Sám spadl do spirály závislosti po svém příjezdu do Uppsaly, švédského univerzitního města, které přijalo asi tisícovku nezaopatřených nezletilých uprchlíků. Vábení drog podlehlo podle statistik úřadů asi sto z nich.

Užívání drog není u žadatelů o azyl ničím výjimečným, zejména pak u teenagerů. Ve Stockholmu jen za loňský rok podstoupilo protidrogovou léčbu nejméně tisíc mladých žadatelů o azyl. Stovky dalších podle odhadů léčení odmítají.

Strach z vyhoštění

Po drogově závislé omladině v řadách přistěhovalců pátrá osmatřicetiletý Anders Nilsson. Jako uniforma mu slouží kšiltovka a obnošené džíny. Coby bývalý šéf policejního protidrogového oddělení nyní pracuje v utajení. V ulicích Uppsaly se snaží zapadnout do zdejší drogové komunity. Pokouší se vytipovat mladé žadatele o azyl, kteří jeví známky závislosti.

Švédský uprchlický sen končí. Běženci se vrací domů se štědrým příspěvkem

Úřady se snaží zabránit tomu, aby byla omladina nebezpečná sobě i společnosti. Imigrační úředníci a pracovníci sociálních služeb však tvrdí, že za pád do světa drog může také extrémně dlouhé čekání na vyřízení azylových žádostí. Paradoxní je, že držení malého množství drogy neovlivní případné udělení azylu. Agentuře AFP to sdělil Daniel Larsson z uppsalské policie.

Své o tom ví i Mahdí. Jako jeden z mála přistěhovalců drogovou závislost překonal. Dočkal se i udělení azylu. Když vzpomíná na měsíce v heroinovém oparu, má pro další lidé přistěhovalce pochopení. Tvrdí, že kouření heroinu zmenšovalo strach z deportace. „Když nedostanou trvalý pobyt, vyhostí je zpátky do Afghánistánu,“ popisuje. Návrat do vlasti si však přeje málokdo. Velkou část země stále sžírá ozbrojený konflikt. Pro civilisty představuje nebezpečí Taliban i skupiny věrné Islámskému státu.

Na dráze zločinu

Z řad Afghánců pochází největší část mladistvých nezaopatřených uprchlíků ve Švédsku. Bezmála osmdesát procent jejich žádostí úřady schválí. Jen za letošní rok takto úřady udělily přes tisíc azylů, odmítly asi dvě stovky žadatelů. Počet zamítnutých žádostí však zřejmě poroste. V prosinci loňského roku Švédsko prohlásilo některé regionu Afghánistánu za bezpečné a žádosti o azyl od lidí z těchto oblastí bude automaticky odmítat.

Švédské jídlo by nejedla ani kočka, říká irácký azylant. Vrátil se domů

Mladým žadatelům o azyl podle policie nepřitíží samotné užívání drog, ale kriminalita, která je s drogovým světem spojena. Pořízení další dávky je nákladné a závislí si na ni často shání peníze krádežemi. Cílí zejména na obchody s luxusním zbožím, čas od času okrádají také lidi na ulici. Drogy si pak z Uppsaly jezdí kupovat na severní předměstí švédské metropole. Pokud je policie dopadne, putují do vazby. V případě pozitivního testu na drogy musí nastoupit léčbu, vězení se vyhnou.

Ze závislosti se dostal také sedmnáctiletý kurdský chlapec Salim. Ve Švédsku se mu líbí, zamlouvá se mu dostupná zdravotní péče i vzdělání. Na udělení azylu stále čeká. Na sever Evropy doputoval sám bez rodiny. „Nemám tady žádné problémy. Chodím do školy,“ popisuje. Tvrdí, že by se chtěl jednou stát policistou. Zda neuvažuje o návratu do vlasti, reportérům nesdělil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video