Sjezd Alternativy pro Německo ve Stuttgartu (30.4.2016)

Sjezd Alternativy pro Německo ve Stuttgartu (30.4.2016) | foto: Reuters

Islám není slučitelný s ústavou, bouří se AfD. Chce zákaz mešit a burek

  • 1272
Německá strana Alternativa pro Německo (AfD) na svém sjezdu v neděli schválila nové programové prohlášení. V něm mimo jiné stojí, že islám není slučitelný s německou ústavou. Prohlášení také vyzývá k zákazu mešit a nošení burek. Strana tak do prohlášení zakotvila svou antiislámskou rétoriku z uplynulých týdnů.

Sjezd ve svém programovém prohlášení schválil kapitolu s názvem „Islám nepatří k Německu“. Tato formulace podle serveru Deutsche Welle připomíná výroky kancléřky Angely Merkelové a bývalého prezidenta Christiana Wulffa vyjadřující opačný postoj.

„Ortodoxní islám, který nerespektuje náš právní systém, nebo proti němu dokonce bojuje, a který si činí mocenské nároky jako jediné platné náboženství, je s naším právním systémem a s naší kulturou neslučitelný,“ píše se v prohlášení.

Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí. AfD rovněž odmítá minarety coby „islámský symbol moci“. Staví se také proti vstupu Turecka do Evropské unie.

Rozsáhlé spory vedli delegáti ohledně úplného zákazu přistěhovalectví a některé radikální formulace byly nakonec upraveny.

„Přistěhovalci s kvalifikací pro trh práce a s velkou ochotou se integrovat jsou vítáni,“ uvádí se nyní v prohlášení. V sobotu přitom někteří delegáti navrhovali formulaci, že „přistěhovalectví, zejména z cizích kultur, je třeba zásadně odmítat“, upozornila agentura DPA.

Delegáti nicméně odmítli zahrnout do prohlášení dodatek, podle kterého by všichni muslimové neměli být považováni za extremisty. Jeden z delegátů podporující tuto tezi si při svém projevu vyzývajícím k většímu porozumění vysloužil posměšky a pískot, napsala agentura Reuters.

Začátek dvoudenního sjezdu strany v sobotu narušily protesty levicových demonstrantů. Policie zhruba 500 z nich přechodně zadržela, deset policistů utrpělo lehká zranění.

Jako host na sjezdu AfD v sobotu vystoupil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž prohlásil, že „démonizaci“ AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za „absurdní“ a „lživou“.

„Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii,“ řekl exprezident s tím, že strana musí „odmítnout zničující politickou korektnost“ (více jsme o vystoupení exprezidenta psali zde).

Strana vznikla teprve před třemi lety. Zatím nemá žádné zastoupení ve spolkovém parlamentu, její členové se však již dostali do poloviny z 16 zemských parlamentů. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje stranu až 14 procent voličů.

AfD tak představuje vážnou hrozbu pro konzervativce kancléřky Angely Merkelové a další zavedené strany před spolkovými volbami, které se budou konat v příštím roce.

Programové prohlášení: Nejdůležitější usnesení a cíle

- Neregulované přistěhovalectví poškozuje Německo, vítáni jsou "kvalifikovaní přistěhovalci s velkou ochotou integrovat se".
- "Islám nepatří k Německu".
- Zastavení jednaní o plánovaných dohodách o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) a mezi EU a Kanadou (CETA).
- Stažení všech zahraničních vojáků a jaderných zbraní z Německa.
- Obnovení branné povinnosti pro muže.
- Přímá volba prezidenta.
- Lidové hlasování po vzoru Švýcarska.
- Omezení mandátu poslanců na čtyři legislativní období.
- Snížení hranice trestní odpovědnosti ze 14 let na 12.
- Turecko by se nikdy nemělo stát členem Evropské unie.
- Zásadní reforma EU zahrnující posílení suverenity národních států.
- Zjednodušení procesu vyhošťování cizinců páchajících trestné činy.
- Počet potratů by se měl snížit. Zajistit by to měly změny v těhotenském poradenství.
- Reforma veřejnoprávních médií. Platit by měli jen ti, kteří vysílaní skutečně sledují či poslouchají.
- Prodloužení lhůt pro provoz německých jaderných elektráren.

Zdroj: DPA/ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video