Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islám není slučitelný s ústavou, bouří se AfD. Chce zákaz mešit a burek

  16:17aktualizováno  20:37
Německá strana Alternativa pro Německo (AfD) na svém sjezdu v neděli schválila nové programové prohlášení. V něm mimo jiné stojí, že islám není slučitelný s německou ústavou. Prohlášení také vyzývá k zákazu mešit a nošení burek. Strana tak do prohlášení zakotvila svou antiislámskou rétoriku z uplynulých týdnů.

Sjezd Alternativy pro Německo ve Stuttgartu (30.4.2016) | foto: Reuters

Sjezd ve svém programovém prohlášení schválil kapitolu s názvem „Islám nepatří k Německu“. Tato formulace podle serveru Deutsche Welle připomíná výroky kancléřky Angely Merkelové a bývalého prezidenta Christiana Wulffa vyjadřující opačný postoj.

„Ortodoxní islám, který nerespektuje náš právní systém, nebo proti němu dokonce bojuje, a který si činí mocenské nároky jako jediné platné náboženství, je s naším právním systémem a s naší kulturou neslučitelný,“ píše se v prohlášení.

Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí. AfD rovněž odmítá minarety coby „islámský symbol moci“. Staví se také proti vstupu Turecka do Evropské unie.

Fotogalerie

Rozsáhlé spory vedli delegáti ohledně úplného zákazu přistěhovalectví a některé radikální formulace byly nakonec upraveny.

„Přistěhovalci s kvalifikací pro trh práce a s velkou ochotou se integrovat jsou vítáni,“ uvádí se nyní v prohlášení. V sobotu přitom někteří delegáti navrhovali formulaci, že „přistěhovalectví, zejména z cizích kultur, je třeba zásadně odmítat“, upozornila agentura DPA.

Delegáti nicméně odmítli zahrnout do prohlášení dodatek, podle kterého by všichni muslimové neměli být považováni za extremisty. Jeden z delegátů podporující tuto tezi si při svém projevu vyzývajícím k většímu porozumění vysloužil posměšky a pískot, napsala agentura Reuters.

Začátek dvoudenního sjezdu strany v sobotu narušily protesty levicových demonstrantů. Policie zhruba 500 z nich přechodně zadržela, deset policistů utrpělo lehká zranění.

Jako host na sjezdu AfD v sobotu vystoupil bývalý český prezident Václav Klaus, jenž prohlásil, že „démonizaci“ AfD v německých politických a akademických kruzích i v médiích považuje za „absurdní“ a „lživou“.

„Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii,“ řekl exprezident s tím, že strana musí „odmítnout zničující politickou korektnost“ (více jsme o vystoupení exprezidenta psali zde).

Strana vznikla teprve před třemi lety. Zatím nemá žádné zastoupení ve spolkovém parlamentu, její členové se však již dostali do poloviny z 16 zemských parlamentů. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje stranu až 14 procent voličů.

AfD tak představuje vážnou hrozbu pro konzervativce kancléřky Angely Merkelové a další zavedené strany před spolkovými volbami, které se budou konat v příštím roce.

Programové prohlášení: Nejdůležitější usnesení a cíle

- Neregulované přistěhovalectví poškozuje Německo, vítáni jsou "kvalifikovaní přistěhovalci s velkou ochotou integrovat se".
- "Islám nepatří k Německu".
- Zastavení jednaní o plánovaných dohodách o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) a mezi EU a Kanadou (CETA).
- Stažení všech zahraničních vojáků a jaderných zbraní z Německa.
- Obnovení branné povinnosti pro muže.
- Přímá volba prezidenta.
- Lidové hlasování po vzoru Švýcarska.
- Omezení mandátu poslanců na čtyři legislativní období.
- Snížení hranice trestní odpovědnosti ze 14 let na 12.
- Turecko by se nikdy nemělo stát členem Evropské unie.
- Zásadní reforma EU zahrnující posílení suverenity národních států.
- Zjednodušení procesu vyhošťování cizinců páchajících trestné činy.
- Počet potratů by se měl snížit. Zajistit by to měly změny v těhotenském poradenství.
- Reforma veřejnoprávních médií. Platit by měli jen ti, kteří vysílaní skutečně sledují či poslouchají.
- Prodloužení lhůt pro provoz německých jaderných elektráren.

Zdroj: DPA/ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.