Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

AfD si po víkendu líže rány, stranu před volbami oslabují vnitřní spory

  16:38aktualizováno  16:38
Alternativa pro Německo je v nesnázích. Německá populistická a protiimigrantská strana získala v zemských volbách v Sársku jen 6,2 procenta a navíc jí zmítají vnitřní spory. Politologové však upozorňují, že do zářijových parlamentních voleb je ještě daleko a předem odepisovat AfD by byla velká chyba.

Předsedkyně AfD Frauke Petryová na předvolebním mítinku v Šlesvicku-Holštýnsku (3. března 2017) | foto: Profimedia.cz

Frauke Petryová se v neděli rozplakala. Těhotnou šéfku AfD na sjezdu v saském městě Weinböhla podle listu Bild dohnaly k slzám slovní útoky Rolanda Ulbricha, který představuje krajně pravicové křídlo strany a Petryové v Sasku konkuroval v boji o první místo na kandidátce v zářijových volbách do Bundestagu.

O několik hodin později navíc vyšlo najevo, že AfD o víkendu dosáhla nejhoršího volebního výsledku od května 2015. Zatímco v posledních pěti zemských volbách vždy slavila dvouciferné zisky a před rokem v Sasku-Anhaltsku pro ni dokonce hlasovala téměř čtvrtina voličů, v Sársku se musela spokojit se ziskem 6,2 procenta a jen tak tak se dostala do místního parlamentu. Lednové průzkumy jí přitom slibovaly desetiprocentní zisk.

Fotogalerie

Jednačtyřicetiletá Petryová nakonec první místo na saské kandidátce získala. Nominační sjezd však opět upozornil na její spory s krajně pravicovými proudy ve straně. Petrová neuspěla s návrhem vyloučit ze strany drážďanského soudce Jense Maiera, který se nedávno nechal slyšet, že Německo by mělo skoncovat s „kultem viny“ kolem holokaustu.

Podobné projevy jsou pro většinu Němců nepřijatelné a oceňují je jen neonacisté. Petryová tvrdí, že Maier a jemu podobní stranu poškozují. S fašizujícími proudy ve straně bojuje už několik měsíců, předsednictvo strany se v polovině února rozhodlo vyloučit předsedu durynské organizace Björna Höckeho, který například památník holokaustu v Berlíně označil za „památník hanby“.

Loni v říjnu vedení AfD dokonce uvažovalo o rozpuštění místní organizace v Sársku, jejíž členové udržovali kontakty s neonacistickou scénou. Web Deutsche Welle však upozorňuje, že Höcke ani žádný další výraznější člen AfD dosud nebyl ze strany vyhozen. Někteří komentátoři proto soudí, že návrhy na vyloučení jsou jen okázalými gesty, které mají uklidnit konzervativnější voliče.

Ještě je neodepisujte

Německá média si po volbách v Sársku kladou otázku, jestli AfD nepostihla krize. „Uprchlická krize a migrace už byly odsunuty trochu do pozadí. A to samozřejmě byla témata, z nichž AfD mocně profitovala,“ vysvětluje politolog Hans Vorländer z Technické univerzity v Drážďanech. „Zároveň probíhá proces mobilizace, který nahrává velkým stranám jako je SPD a CDU. V západoněmeckých státech je navíc sepětí s tradičními stranami daleko silnější než na východě,“ dodává.

Volby v Sársku

Německý supervolební rok začal. Merkelová v Sársku drtivě vyhrála

Šéf bavorské CSU Horst Seehofer v pondělí dokonce prohlásil, že by se AfD v září vůbec nemusela dostat do Bundestagu. Nevylučuje to ani šéf agentury pro průzkum veřejného mínění Forsa Manfred Güllner, podle nějž by méně než pětiprocentní výsledek pro AfD znamenal začátek konce. „Pokud nedostanou dostatek hlasů, tak časem vypadnou i ze zemských parlamentů a zmizí,“ uvedl pro server Local.de.

Další politologové však varují, že na základě víkendových voleb v Sársku nelze věštit výsledek zářijového hlasování. „AfD je v Sársku vnímána jako strana podivínů s kontakty na pravicové extremisty,“ míní Gero Neugebauer ze Svobodné univerzity v Berlíně. Strana, kterou před pěti lety založili ekonomové bouřící se proti přístupu vlády ke krizi v eurozóně, podle něj stále má řadu témat, na něž může voliče přilákat - například vztahy s Ruskem a Evropskou unií či „islamizaci“ Německa.

Nicméně i Neugebauer uznává, že spory mezi vedením a krajně pravicovými kruhy kolem politiků jako je Björn Höcke mohou AfD odehnat řadu voličů. „Někteří lidé souhlasí s jejich názory, ale nelíbí se jim, jak působí ne veřejnosti. A to v AfD vyvolává depresi. Mimo jiné kvůli tomu ztrácejí kontakty na lidi, kteří by jim poskytli finanční dary, tedy na byznys,“ uvažuje Neugebauer.

Podle posledních průzkumů by AfD měla ve volbách do Spolkového sněmu získat devět až deset procent. Mnohé naznačí květnové zemské volby v Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Politologové očekávají, že v nejlidnatější německé zemi s početnou komunitou imigrantů to bude mít AfD obzvlášť těžké.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranáři a dobrovolníci prohledávají trosky domů v Mexico City. (19. září...
Zemětřesení v Mexiku pohřbilo 22 dětí ve škole, zemřelo přes dvě stě lidí

Při úterním zemětřesení v Mexiku zahynulo nejméně 216 lidí, z toho více než polovina v hlavním městě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na...  celý článek

Boris Johnson při příchodu na tiskovou konferenci Theresy Mayové (17. ledna...
Boris Johnson zvažuje rezignaci kvůli podobě brexitu, tvrdí britský list

Spory uvnitř britské konzervativní strany okolo podoby brexitu eskalují. Ministr zahraničí Boris Johnson podle informací serveru The Telegraph zvažuje...  celý článek

Zemětřesení poničilo budovy v hlavním městě Mexika (19. září 2017)
Jih Mexika zasáhlo silné zemětřesení, zemřelo více než sto lidí

Jih Mexika zasáhlo další silné zemětřesení. Otřesy o síle 7,1 třásly domy hlavním městě a tisíce lidí prchaly do ulici. Nejméně 119 lidí podle agentury Reuters...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.