Vězeňskou službu zastupuje při právních sporech advokátní kancelář, kterou spoluvlastní exministr Pavel Němec. Ten přitom v roce 2005 jako ministr spravedlnosti jmenoval do funkce současného ředitele Vězeňské služby Luďka Kulu. Oba muži se dobře znají.
„NĚMCOVY“ ZAKÁZKY
- Advokátní kancelář Němec, Bláha, Navrátilová vykonává právní služby pro ministerstvo spravedlnosti. Paušální odměna je 40 tisíc Kč měsíčně, při překročení limitu prací 2 000 za hodinu. Vyúčtovali si i 400 tisíc.
- Právní služby pro Vězeňskou službu. Kolik přesně kancelář dostává, Vězeňská služba neuvedla. Za listopad si však vyúčtovala 750 tisíc korun.
- Právní služby pro ministerstvo pro místní rozvoj. Advokát Bláha vydělal čtyři miliony. Zda smlouva trvá, není jasné.
- Vymáhání nezaplaceného mýtného pro Ředitelství silnic a dálnic. Odměny v milionech ročně.
|
Kancelář Němec, Bláha, Navrátilová zastupuje Vězeňskou službu mimo jiné ve sporu s firmou Microsoft týkající se Vězeňského informačního systému (VIS). Jen za listopad si vyúčtovala 750 tisíc. To se zdá vedení věznic hodně. "Uvedená částka nebyla proplacena, s advokátní kanceláří o ní jednáme," říká mluvčí Vězeňské služby Robert Káčer.
Němcova kancelář má milionové zakázky od celé řady úřadů a institucí, které ve veřejné funkci řídil nebo na které měl vliv. Jak to dokázal? Scénář je ve všech případech stejný. Státní instituce podepsaly za Němcova působení nebo těsně po jeho odchodu smlouvu na právní služby s advokátem Jaromírem Bláhou.
Němec opustil politiku a po dvou letech založil s Bláhou společnou advokátní kancelář. A všechny Bláhovy státní zakázky přešly na ni.
"O smlouvě s Vězeňskou službou nevím, nemohu ani potvrdit její existenci, nemám na starosti její plnění, nikdy jsem o ní s ředitelem nejednal a tím pádem vylučuji jakoukoliv souvislost se mnou," napsal včera v prohlášení Němec.
KATARSKÝ PRINC, ČUNEK A DALŠÍ SLAVNÉ PŘÍPADY
Veřejně už vystupuje výjimečně. Nejvýš občas zajde do některé z televizních diskusí, kde mluví o úrovni spravedlnosti v Česku.
Na soudce i žalobce má však stále vliv, někteří z nich stále bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce označují za faktického vládce tuzemské justice. A hned vypočítávají kauzy, které někdejší lídr Unie svobody ovlivňoval, a také to, jak se ve funkci ministra choval. V médiích se objevily jen některé informace, ale i z nich je vidět, co všechno Němec během čtyř let ve vysoké politice "dokázal".
Šéfem US se Němec stal v roce 2004. To už byl dva roky ministrem pro místní rozvoj. Do funkce ministra spravedlnosti se přesunul v srpnu 2004. Právě s touto funkcí jsou spojeny jeho největší skandály.
V září 2004 zatkli policisté katarského prince Sáního, který zneužíval nezletilé dívky. Ještě předtím, než ho za to soudci poslali nepravomocně na dva a půl roku za mříže, se do kauzy vložil Pavel Němec. Kvůli němu princ české spravedlnosti unikl. Němec nařídil, aby byl Sání ještě před definitivním verdiktem v Česku předán do Kataru, prý ho tam čeká tvrdší trest. To se však nestalo, v lednu 2007 katarští soudci případ zastavili.
S katarskou kauzou je spojeno odvolání nejvyšší žalobkyně Marie Benešové, která proti propuštění Sáního protestovala. Na návrh Němce ji vláda v září 2005 odvolala.
Ministrem přestal být Němec o rok později a krátce poté se ukázalo, že ve funkci dokázal utrácet (byť dnes říká, jak je na tom česká justice špatně s financemi). Za měsíc stihl jako ministr provolat i 130 tisíc korun, další desetitisíce vynakládalo ministerstvo za alkohol a květiny.
O Němcovi se psalo i v souvislosti s korupční aférou Jiřího Čunka. Němec se kvůli této kauze scházel s čelnými představiteli justice - třeba s nejvyšší žalobkyní Veseckou. Ta nakonec rozhodla o zastavení případu.
Němec, Vesecká a další si kvůli tomu vysloužili od Benešové nálepku "justiční mafie". Jmenovaní po Benešové požadovali omluvu, soud ale (zatím nepravomocně) řekl, že pro to není důvod.
|
