Josef Bryks za svého působení v RAF.

Josef Bryks za svého působení v RAF. | foto: Archiv

Advokát bojuje za letce, o němž se dověděl z novin

  • 99
Pozůstalí po válečném hrdinovi Josefu Bryksovi, který v roce 1957 zahynul v komunistickém lágru, měli vlastně ohromné štěstí, že je vypátral zanícený advokát Lubomír Müller. Ten si totiž vždycky kladl otázku, kdo je ten Bryks, podle něhož je pojmenována ulice, v níž bydlí.

Když se to náhodou před léty dozvěděl z MF DNES, zaujal ho tragický příběh letce britského Královského vojenského letectva natolik, že od té doby bojuje za Bryksovu rehabilitaci.

Se střídavými úspěchy: před několika dny tak na státu "vyhádal" půdu, kterou totalitní režim stíhači jako "zrádci" v roce 1950 zkonfiskoval. Na sklonku loňského roku se mu povedl jiný husarský kousek: dosáhl toho, že nositel Řádu britského impéria není už sedmnáct let po pádu totality dezertérem.

Na ostatních frontách však Müller zatím neúspěšně se státem bojuje: Bryksova manželka Trudie stále nedostává vdovský důchod a odškodněna nebyla ani za to, že její manžel zemřel (spíše zahynul) v pracovním lágru. Rovněž jeho úspory si stát ponechává. I s úroky přitom může jít o nezanedbatelnou částku.

Bryksův synovec Karel se proto stále častěji ptá sám sebe: "V jaké zemi to vlastně žiji?"

A s každou další otázkou propadá větší a větší skepsi. "Německo tetu Trudie za čtyři roky válečného věznění samo odškodnilo a nemuseli jsme se nikoho ani doprošovat. Takhle naše rodina chápe omluvu. Zato český stát nám nikdy nedal nic zadarmo. Všechno jsme si museli vysoudit, spíše ale vyhádat," vysvětluje Karel Bryks. "A byla pěkná štrapáce dokázat, že paní Trudie má na tu půdu nárok a že nikdy neztratila české státní občanství," říká advokát Müller.

Veteráni i dnes "bojují". Protivníkem je stát
Historik Jiří Rajlich říká, že zná desítky dalších válečných hrdinů, kteří tento boj s byrokraty raději vzdali, než aby se léta poníženě dohadovali se státem, na co vše mají při odškodnění nárok.

Slušné země podle historika Jiřího Rajlicha samy odškodňují hrdiny, jimž v minulosti ublížily. To je i případ Německa, které v éře nacismu věznilo stíhače britského Královského vojenského letectva (RAF) Josefa Brykse. Česko má s nápravou křivd, jichž se na letci dopustilo, problém dodnes.

A nejenom s Bryksem. Oficiálně se sice spory nevedou. Rozdávají se medaile, povyšuje se – Brykse dokonce v době, kdy byl právně stále zběhem. Ale jinak stát pasivně vyčkává, zda někdo z veteránů se o svá další práva přihlásí, či ne.

"Je to pro úředníky pohodlnější a pro jejich úřady zřejmě i lacinější," říká předseda Historické letky československé Milan Mikulecký.

Už nás to doprošování unavuje
Mnohé veterány podle něj navíc uráží trapně se dožadovat svých práv. "Nasazovali v boji za naši svobodu životy a teď se mají doprošovat odškodnění za všechny křivdy? Prostě si nechtějí soudními spory otravovat zbytek života," říká Mikulecký.

Ten sice obdivuje advokáta Lubomíra Müllera za to, že boj s byrokraty už dávno nevzdal, ale upozorňuje i na rodiny ostatních válečných hrdinů. "Nikdo mi nevymluví, že se jen čeká, až i zbývající veteráni zemřou a jejich rodiny na jakékoliv tahanice se státem o majetek či plnou rehabilitaci rezignují."

Bryksova rodina je advokátu Müllerovi velmi vděčna za to, jak už léta české úřady "otravuje". "Nebýt jeho, tak jsme strýcovu půdu od státu nikdy nevymohli, ale už nás to věčné doprošování našich práv unavuje," stěžuje si Karel Bryks – synovec letce Josefa Brykse.

Ani Bryksově rodině tedy už nikdo nevysvětlí, proč Němci Trudie Bryksovou bez průtahů a v plné míře odškodnili, zatímco český stát si hraje – a nejenom v tomto případě – na mrtvého brouka.

Stále častěji se proto Bryksovým vnucuje myšlenka, že hrdinové jsou v Česku dobří akorát k tomu, aby například při výročí vítězství nad nacismem tvořili většině politiků vhodnou kulisu. "Čest výjimkám, jako je třeba prezident Klaus," míní Mikulecký.

Vdova po jiném válečném hrdinovi RAF, Aloisi Šiškovi, smířeně říká: "Poté, co jsme si s manželem užili, si myslím, že každý, kdo svůj život žil čestně, se nakonec spravedlnosti dočká. A věřím, že i utrápený Josef Bryks."

I Anna Šišková se totiž při hájení práv veteránů, tak jako Müller, stávala v jejich sporech se státem nechtěným advokátem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video