Malého Erika měl ve Skandinávii čekat šťastný život v náhradní rodině. Nečekal.

Malého Erika měl ve Skandinávii čekat šťastný život v náhradní rodině. Nečekal. | foto: FOTO: AFTONBLADET

Adoptovaný chlapec z Brna záhadně zemřel ve Švédsku

  • 112
Místo nového domova našel čtyřletý Erik z Brna ve Švédsku smrt. Tragický případ je zároveň vážnou ranou pro program adopcí nechtěných dětí do zahraničí. Svěřenec brněnského kojeneckého ústavu byl od července v rodině v Jönköpingu. Zemřel za podivných okolností, o které se zajímá švédský soud.

"Rodiče přivedli hocha 8. ledna k lékaři údajně s obyčejným nachlazením. Lékaři ale na jeho těle našli neléčená zranění, která způsobila infekci a další zdravotní komplikace. Proto se rozhodli kontaktovat policii," popisuje novinářka Epva Essen ze švédského listu Aftonbladet. Podle toho, co zjistil švédský tisk, zemřel chlapec na selhání plic.

Jeho náhradní rodiče prošli před adopcí všemi příslušnými testy. Byli to slušní a dobře situovaní manželé, kteří vychovávali vlastní osmiletou dceru. Podle švédského tisku si ale k uzavřenému dítěti zřejmě nenašli cestu, možná sehrála roli i jazyková bariéra.

"Policisté usoudili, že frustrovaná rodina zřejmě ztratila kontrolu nad situací. Manželé se asi báli problémů a dlouho otáleli, než šli s chlapcem k lékaři. Rodinu přitom pravidelně navštěvovali sociální pracovníci a psychologové," dodává novinářka, která případ ve Švédsku sleduje. Podle ní jsou náhradní rodiče obvinění ze zanedbání péče s následkem smrti.

Ředitelka z Brna nemá informace
Ředitelku brněnského kojeneckého ústavu Evu Pilátovou spád událostí naprosto šokoval. O situaci se dozvěděla z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, které agendu adopcí do zahraničí vyřizuje. Zatím se ale marně pídí po dalších informacích.

"Ničemu nerozumím, už několik dní se pokouším zjistit, co se vlastně stalo, ale švédská strana na případ uvalila informační embargo. Do doby, než bude ukončen soudní proces," přiznává ředitelka Pilátová.

Náhradní rodiče na ni působili velice dobrým dojmem, když se přijeli do kojeneckého ústavu na malého Erika podívat. Podotýká také, že pokud by vznikly nějaké problémy, mohli dítě vrátit. Před nezrušitelným osvojením je totiž stanovena několikaměsíční zkušební doba. Erikova matka žije v Brně. Její syn šel z porodnice ihned do kojeneckého ústavu, protože o něj neměla zájem.

Podle pracovníků ústavu to byl milý sympatický kluk. Eva Pilátová je z jeho smrti zničená, obává se však také, že případ zdiskredituje celý program mezinárodní adopce.

Za hranice jdou děti, o které v Česku není zájem
"Do zahraničí nabízejí úřady děti, o které v Česku není zájem," vysvětluje ředitelka. Do této skupiny patří podle odborníků zdravotně handicapovaní jedinci a romské děti. Podle Pilátové tuto agendu dále zprostředkovávají pracovníci Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, které sídlí v Brně.

Za pět let se podařilo z brněnského kojeneckého ústavu umístit do ciziny jen pár dětí. Naposled odtud "odešel" loni před Vánocemi tříletý Petřík, a to do Švédska. Chlapec má oční vadu a je mentálně opožděný.

Před ním adoptovali dánští manželé tříletou romskou holčičku Alenku. Děti z Česka si osvojují nejčastěji náhradní rodiče ze Skandinávie, Itálie a Německa.

"V zahraničí se nesetkáte s žádnými předsudky vůči Romům, oni s nimi nemají zkušenost. Je to jiná společnost, kde je lidem jedno, jakou má kdo barvu a o tmavší děti je tam naopak zájem. Tamní lidé také jinak vnímají postižení, pro ně to není žádné stigma," říká Eva Pilátová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video