Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Truhlář chtěl zamezit válce, Hitler jeho bombě unikl o třináct minut

  7:59aktualizováno  7:59
Přesně před 75 lety Adolf Hitler jen těsně unikl smrti. Kdyby se atentát 8. listopadu 1939 vydařil, mohla se historie vyvíjet jinak. Nacistický vůdce vyvázl díky tomu, že svůj každoroční projev tentokrát zkrátil. Truhláře Elsera, který bombu nastražil, nacisté před popravou věznili pět let.

Mnichovská pivnice, kterou v listopadu 1939 zdemoloval neúspěšný atentát na Hitlera | foto: Profimedia.cz

V roce 1939 Hitler unikl smrti o třináct minut. Když ve 21:20 vybuchla u řečnického pultu v mnichovské pivnici časovaná bomba, byl už pryč. Svůj projev k výročí neúspěšného „pivního“ puče v Mnichově v roce 1923 totiž tentokrát odbyl mnohem rychleji a zkrátil jej ze dvou hodin na jednu.

Zpráva o zmařeném atentátu na Hitlera v německém listu Deutsche Allgemeine Zeitung

Kvůli nepříznivému počasí se totiž rozhodl, že z Mnichova ještě večer odjede vlakem. Původně měl letět ráno letadlem, počasí však bylo nepříznivé a hrozilo, že by stroj neodstartoval. 

Bomba v sále mnichovské pivnice Bürgerbräukeller tak sice vybuchla přesně, Hitler už však byl v bezpečí. Mohutný výbuch zcela zdemoloval interiér pivnice, zabil osm lidí a dalších šest desítek zranil.

Elsera popravili na sklonku války

Vlastnoručně sestrojenou bombu nastražil šestatřicetiletý truhlář Johann Georg Elser do dutiny u pultu, kterou předem vyhloubil. Pak odjel vlakem do Kostnice, kde chtěl přejít švýcarské hranice. Gestapo jej však dostihlo.

Elser, u něhož se našlo několik kompromitujících předmětů, se posléze ke svému činu doznal. „Zvažoval jsem, jak zlepšit podmínky pracujících a vyhnout se válce. Nikdo mě k tomu nenabádal,“ vysvětlil Elsner u výslechu gestapu.

Nacisté Elsera převezli do koncentračního tábora Sachsenhausen a později do Dachau, kde měl přečkat válku a poté být postaven před soud. Na jejím sklonku, 9. dubna 1945, byl však na příkaz z nejvyšších míst zastřelen.

Elserův pokus zabít na Hitlera nebyl zdaleka jediný. Asi nejznámější atentát je ten, který spáchal 20. července 1944 Claus Schenk von Stauffenberg (o něm čtěte zde).

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.