Deník Be'shlihut Ha'matzpun (Mise svědomí), který Haaretz cituje, získal po Suditově smrti izraelský dopisovatel německého deníku Frankfurter Allgemeine a nyní vyšel v omezeném počtu kopií.
Zveřejněné pasáže popisují, že Begin nejen o plánovaném atentátu věděl, ale že rovněž inicioval setkání, na nichž se měla celá mise připravovat. Podle Sudita byl premiérův zájem na likvidaci Adenauera tak velký, že dokonce zvažoval prodej svých zlatých hodinek ve chvíli, kdy se celá operace ocitla ve finančních potížích.
Beginův osobní tajemník Jehiel Kadišai Haaretzu řekl, že o premiérově podílu na případu nic neví. Stejné odpovědi se novináři dočkali i od Herzla Makova, ředitele Centra Menachema Begina.
Nezdařený atentát
Sedmadvacátého března 1952 zabila německého policistu nálož ukrytá v balíčku, jehož adresátem byl německý kancléř.
Tou samou dobou putovaly další dvě dopisní bomby i na místo, kde se měly setkat německá a izraelská delegace. Ty se právě chystaly k podpisu zásadního dokumentu o finančním vyrovnání za likvidací Židů Němci během 2. světové války.
Sudit píše, že chtěli s Beginem světu dokázat, že ne všichni Židé jsou ochotni přijmout peníze jako odpustek za německou vinu.
Pár týdnů po osudném březnovém dnu byla ve Francii zatčena skupina pěti Izraelců. Mezi podezřelými z atentátu na německého státníka byl i Sudit, bývalý člen podzemního hnutí Irgun. To vzniklo ještě dříve než samotný stát Izrael a vedl je právě Begin.
