Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Adam s Evou jsou opravdu prarodiče, tvrdí vědci

  16:18aktualizováno  16:18
Věda se možná konečně shodne s biblí, podle které byli Adam s Evou prarodiče současných lidí. Podle vědecké verze založené na analýze kyseliny deoxyribonukleové (DNK) žili ovšem Adam, genetický předek současných mužů, a Eva, genetická předchůdkyně nynějších žen, vzdáleni od sebe desítky tisíc let. Je to možné? Píše o tom agentura Reuters.
"Muži a ženy měli odlišné molekulární hodiny. Na reprodukci se podílelo méně mužů než žen," vysvětlil Peter Underhill, vedoucí výzkumného týmu z univerzity v kalifornském Stanfordu.

Výsledky jejich nejnovější studie nedávno zveřejnil odborný magazín Nature Genetics.  Američtí vědci ve spolupráci s předními světovými odborníky na genetiku provedli genetickou analýzu vzorků DNK u více než 1000 mužů z 22 různých geografických oblastí. Podle genetických mutací chromozomu Y, který se vyskytuje pouze u mužů, mohli vědci "spočítat" předešlé generace. Zjistili tak, že jejich
"nejmladším" společným předkem byl muž, který žil asi před 59.000 lety v Africe.

Výzkum mitochondrické DNA, kterou si už po generace předávají ženy v nezměněné podobě, zase ukázal, že genetická Eva žila před 143.000 lety. "Dějiny našeho druhu se pohybují v řádu 4000 nebo 5000 generací," říká Underhill s tím, že ženy byly schopnější v předávání svých genů. Někteří muži naopak byli méně úspěšní,
protože se setkávali s překážkami, které "zkrátily" jejich genetickou linii.

"Když jeden kmen porazil druhý kmen, dominantní a úspěšný kmen se pak spojil se všemi ženami - vlastními i těmi, které si podrobil," uvádí vědec. Mohla by to vysvětlovat rovněž polygamie, kdy několik dominantních jedinců mělo více žen, se kterými plodili početné potomstvo a předávali jim tak své geny. Chromozom
Y ostatních mužů zanikal.

Určitou roli hraje i sama příroda. "Když se muž ožení a náhodou má samé dcery, je to záležitost náhody. Nemá to nic společného s nadřazeností nebo podřadností," tvrdí Underhill. Takoví muži však nepředávají svůj chromozom Y, a to mohlo
způsobit tu velkou mezeru v genetickém dědictví Adama, přestože jeho další geny samozřejmě žily dál, dodává vědec.

Nálezy zkamenělin naznačují, že první moderní člověk, Homo sapiens sapiens, se poprvé objevil v Africe před 150.000 lety a poté se celkem rychle rozšířil po celém světě: asi před 50.000 lety do Evropy a před 60.000 do Australasie.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
V obou táborech jsou dobří a špatní, komentoval Trump násilí ve Virginii

Vinu na násilnostech ve Virginii nesou obě strany, v obou táborech jsou dobří i špatní lidé, prohlásil čtyři dny po krvavých střetech mezi krajní pravicí a...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.