Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dělníci v Mariupolu vyšli z oceláren a rozebrali barikády separatistů

  11:14aktualizováno  12:15
Dělníci v Mariupolu na východní Ukrajině se postavili proruským separatistům. Na pokyn svého zaměstnavatele Rinata Achmetova vyrazili v tisícových počtech do ulic, aby zjednali pořádek. Proruští rebelové se před neozbrojenými civilisty stáhli a slíbili, že složí zbraně.

Přístav Mariupol se po čtvrtečním pochodu dělníků vrátil do rukou ukrajinských sil. Horníci a pracovníci oceláren vyšli do ulic i v dalších pěti lokalitách včetně Doněcku, ale pouze v Mariupolu získali takovou převahu, aby ovládli město.

Dělníci v pracovním oblečení a helmách pochodovali za doprovodu policie, píše deník NY Times. Tvrdili, že stojí mimo politiku a pouze se snaží nastolit pořádek. A to se jim povedlo. Zamaskovaní radikálové, kteří celý týden stavěli ve městě barikády a zapalovali hory pneumatik, se rychle stáhli.

O den později podepsali se zástupci Achmetovova holdingu Metinvest dohodu, ve které slíbili, že složí zbraně a nebudou obsazovat žádné vládní budovy. Signatáři zároveň vyzvali ukrajinskou armádu, aby zrušila kontrolní posty na výpadovkách. Pořádek ve městě má zajišťovat výhradně policie.

Krize na Ukrajině

Za zásahem neozbrojených civilistů stojí nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Oligarcha, který zaměstnává téměř 300 tisíc lidí, totiž tento týden v televizi vůbec poprvé důrazně podpořil jednotu země a začal v tomto duchu také jednat.

Armáda se nemá do akcí míchat

Manažeři oligarchových podniků povzbudili své zaměstnance slovy, že separatismus uškodí průmyslu na Ukrajině a sebere jim práci. "Každý může mít svůj názor, ale ne v práci," řekl vedoucí směny Sergej Istratov. "V práci děláte to, co po vás továrna žádá."

A továrna, čili Achmetov, nyní žádá, aby v Donbasu zavládl znovu mír. Události v Doněcké a Luhanské oblasti totiž začaly ohrožovat miliardářovo impérium. Strojírenské a těžební společnosti jsou zaměřeny na export a ke svému fungování potřebují stabilní prostředí, které vzbouřenci svými akcemi kazí.  

Achmetov nyní chce v Mariupolu zaplatit rekonstrukci policejní stanice poškozené při akcích vzbouřenců. Zároveň plánuje podobné hlídky - už vybavené uniformami a zbraněmi - nasadit také v jiných městech Donbasu. Jeho společnost Metinvest také kvůli tomu vyzvala ukrajinskou armádu, aby jeho akce nenarušovala.

Nová ozbrojená síla na východě

Podle listu Ukrajinska pravda však není jisté, zda Achmetovovy kroky zajistí v zemi klid. Jeho dohoda s povstalci o příměří nemusí mít totiž žádný význam pro kyjevskou vládu. Podle deníku vzbouřenci zaútočili v noci na pátek u Marirupolu na hlídku ukrajinských vojáků. Pod palbu se údajně dostal i štáb ukrajinské televize.

Fotogalerie

List také otiskl výzvu šéfa Střediska pro vojenská a politická studia Dmytra Tymčuka, který žádá trestní stíhání Achmetova pro "spolupráci s teroristy".

Zapojení dělníků je podle NY Times dalším důležitým momentem v ukrajinské krizi. A možná také tím klíčovým. Achmetov disponuje několika desítkami tisíc potenciálních jednotek, které může zapojit do boje se separatisty. Podobně jako to udělal další oligarcha Ihor Kolomojskij v Dněpropetrovsku (více zde).

Agentura Reuters napsala, že Achmetovovo postavení v průmyslovém Donbasu je v podstatě "feudální" a nemůže ho ignorovat žádný režim. Vývoj na východě Ukrajiny bude tedy velmi záležet na dalších tazích mocného miliardáře (profil nejbohatšího muže Ukrajiny čtěte zde).

Na Krymu deportují obyvatele bez ruského pasu, tvrdí OSN

Podle OSN dochází nyní na východní Ukrajině k porušování lidských práv. Zpráva kontrolorů úřadu vysokého komisaře pro lidská práva upozorňuje na případy vražd, mučení a únosů, jichž se dopouštějí protivládní ozbrojenci.

OSN tvrdí, že je ohrožena bezpečnost politiků, kteří se chtějí 25. května při volbách ucházet o prezidentský úřad. Situaci na východě Ukrajiny zároveň zhoršuje nečinnost policie, která přihlíží nezákonným pokusům o okupaci správních budov a ovládnutí měst.

Znepokojivá je i situace na okupovaném Krymu, kde dochází k represím proti lidem, kteří nepožádali o ruské občanství. Podle OSN jim hrozí deportace.

Dokument dále upozorňuje na tíživou situaci krymských Tatarů. Obviňuje ruské úřady, že omezují volnost jejich pohybu, vystavují je fyzickým útokům, znemožňují jim přístup do médií, vystavují je hrozbě náboženských restrikcí a blokují činnost jejich spolků.

Hodnocení vyvolalo nesouhlasnou reakci Moskvy. "Zpráva vysokého úřadu nemá nic společného s reálným stavem věcí," konstatovalo ministerstvo zahraničí. Autoři zprávy podle něj ignorovali "mimořádně hrubé zločiny samozvaných kyjevských úřadů" včetně únosů, poprav, mučení a věznění bez rozsudku.

Zvlášť podrážděnou ruskou reakci vyvolala pasáž, v níž kontroloři OSN hovoří o odpovědnosti proruských aktivistů za tragický incident v Oděse, kde počátkem května při požáru zahynulo 48 lidí. "O tom, že extremistická a neonacistická zvěř zaživa upalovala pokojné Ukrajince, dobíjela raněné a střílela lidi v oknech Domu odborů, nepadlo (ve zprávě) ani slovo," uvádí se v ruském protestu.

Mapa Ukrajiny - Mariupol
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.