Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ač oba dospělí, stali se pokrevními bratry

  0:01aktualizováno  0:01
Rodiče o nich říkají, že jsou si trochu podobní. Ale možná jen hledají podobu ve dvou lidech, které spojila velká životní náhoda. Na jejím počátku byla vážná nemoc, na konci zachráněný život. Janu Zmekovi bylo sedmadvacet, když mu lékaři sdělili, že trpí leukémií.

Přesněji řečeno - sdělili to jeho ženě, protože se psal rok 1987 a tenkrát se ještě pravda nemocným do očí neříkala.

Kolik času zbývá? Dva roky života. Není snad žádná naděje, žádná možnost léčby? Bohužel.

Zmekovi se však vyptávali dál - v cizině. Nakonec pomohli přátelé Janova otce ve Spojených státech. Zprostředkovali mu kontakt s nemocnicí v Seattlu, která začínala s transplantacemi kostní dřeně od nepříbuzných dárců.

V Česku to byla neznámá metoda, ale i v Americe teprve experiment. "Ale byla to naděje větší než nula," říká Jan Zmek.

Odjel na turistické vízum a s padesáti dolary v kapse. Na operaci jich Zmekovi potřebovali sehnat sto pětačtyřicet tisíc. Posbírali je vesměs po dvacetidolarovkách, po zveřejnění fotografie Jana s manželkou a několikaměsíční dcerou na klíně se v Americe skládal kdekdo.

Ale ještě předtím bylo potřeba najít vhodného dárce kostní dřeně. V registru mezi čtvrtmilionem lidí jeden takový byl: Martin Swales.

Litr jeho kostní dřeně nakonec zachránil Janovi život, transplantace se uskutečnila právě před 14 lety.

Když se poprvé viděli tři roky nato v Británii, novinové titulky hlásaly: Pokrevní bratři! "Do té doby nás to ani nenapadlo," vzpomínají oba muži na zahradě jedné z pražských vil, kde se letos sešli poprvé, aby se poznaly i širší rodiny. A jako by na tom něco bylo: oba dva mají tři dcery a všechny jsou blonďaté.

Zpočátku si jen psali. Tak to nařizují pravidla: pacient smí prostřednictvím nemocnice poslat neznámému dárci první dopis až po půl roce.

Kdyby Jan nepřežil, Martin by jeho dopis (s tajně vsunutým českým granátem na řetízku jako výrazem vděku, který se oficiálně takto hmotně vyjadřovat nesmí) nikdy nedostal. Bylo pak na něm, zda odpoví.

"Když jsme se pak sešli, strašně nás to dojalo. Jan říká, že jsem zachránce jeho života, ale já mu přece dal jen litr kostní dřeně! Pomohla mu jeho vůle k životu," tvrdí Martin Swales.

Janu Zmekovi ano, některým jeho následovníkům - politikovi Josefu Luxovi či studentovi Romanu Včelákovi - ani ona ne.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.