Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva označil tvar „abysme“ za horkého kandidáta na příští reformu češtiny. Mohl by se tak dostat do pravidel spisovné češtiny vedle nyní jediného správného „abychom“.

Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva označil tvar „abysme“ za horkého kandidáta na příští reformu češtiny. Mohl by se tak dostat do pravidel spisovné češtiny vedle nyní jediného správného „abychom“. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Abysme mejlovali o cestě Klause, i tak může časem znít spisovná čeština

  • 1671
Pro většinu Čechů přirozenější výraz "abysme" by se mohl už brzy dostat do pravidel pravopisu. Doplnil by zastarávající a dosud jediný správný tvar "abychom", který se z mluveného projevu pomalu vytrácí. Připustil to ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Do spisovné češtiny míří i výrazy, které nyní trhají uši.

"Zdá se, že i mluvčí velmi kultivovaní ve velmi kultivovaných, nikoliv v nějakých soukromých projevech, ale ve velmi kultivovaných projevech tvar 'abysme' používají. No a pak nemá cenu samozřejmě trvat na tvaru, který je evidentně v jazykové praxi zastaralý," vysvětlil Oliva v rozhovoru pro rádio Impuls.

Jazykovědci si uvědomují, že každý takový ústupek vyvolá bouřlivé diskuse. Aktualizaci pravopisu však považují za přirozenou.

Podobně jako přírodní vědy nejprve zkoumají skutečnost a pak teprve stanoví, co je norma, i jazykovědci podle šéfa ústavu vycházejí z toho, jakou češtinu používají lidé, tedy alespoň ti vzdělaní a kultivovaní.

Oliva však prozatím odmítl přiblížit termín, kdy by se pravidla mohla změnit a povýšit například zmíněný tvar "abysme" mezi spisovné výrazy. "Reforma přijde tehdy, až se některé věci prosadí do takové míry, že už bude v podstatě nezbytné ji provést," řekl.

Klausova cesta, ale i cesta Klause

Ředitel Letní školy slovanských studií Jiří Hasil dodává, že Češi mají už od národního obrození k jazyku specifický vztah a pravopisný problém lze snadno proměnit v celonárodní politický spor.

"Základní vlastností jazyka jako živého organismu je, že se vyvíjí, i když se to rodilým mluvčím často nelíbí. Osobně se mi tvar "abysme" či "aby jsme" vůbec nelíbí, ale chápu, že jeho užívání za několik málo let bude zcela běžné a bude nutnost tento tvar kodifikovat, shoduje se s Olivou. Časem se podle Hasila dobereme nejen k mejlu, ale také k četu (chatu) či ajpodu (iPodu).

A zatímco dosud byla správně například jen "Klausova cesta" či "Smetanova opera", v budoucnu bude podle Hasila nepochybně uznán i tzv. nerozvitý genitiv, tedy "cesta Klause" či "opera Smetany".

Podle něj je třeba teprve promyslet detaily. Třeba to, zda výraz psát "abysme" nebo "aby jsme". A aby se nic neuspěchalo, tak možná raději počkat, až se ještě více rozšíří.

Zapadne i čirá hrůza, chce to čas

"To, co se dnes z hlediska estetického zdá jako čirá hrůza, bude za pět nebo za deset let zcela běžnou věcí," soudí o vývoji jazyka Oliva a dává za příklad slovo "mailovat".

"Pokud bude za sto let existovat e-mail, tak se bude říkat mailovat. Ostatně zatímco na začátku se to psalo anglicky, tak dnes už se píše běžně 'mejl'. Je to přizpůsobeno češtině, je tam ta koncovka -ovat, čili běžně se to přizpůsobilo českému slovesnému systému," říká.

Důvodem, proč - slovy ředitele Ústavu pro jazyk český - lidé nedbají na "tu hezkou češtinu tak, jak bychom asi měli", je i společenská a politická situace v zemi.

"Ještě před nějakými 100 nebo 150 lety patřilo mluvit česky a mluvit hezky česky, správně česky, k dobrému tónu v určité společnosti. A to právě proto, že tu češtinu tehdy cítili jako trošku ohroženou a ta správná čeština byla vlastně výrazem občanského, sociálního, národnostního, politického postoje, zatímco dnes už jsme si tou češtinou tolik jisti a víme, že nezahyne, že na to trošku hřešíme," řekl v rozhovoru pro Impuls Oliva.

Měl by být tvar "abysme" uznán za spisovný?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 24. srpna 2011. Anketa je uzavřena.

NE
NE 5771
ANO
ANO 2529
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video