Abyei, kde vedle kočovníků trvale žije kolem sto tisíc lidí, obývá především jihosúdánský kmen Ngok Dinka. Pro připojení oblasti k Jižnímu Súdánu se vyjádřilo podle očekávání naprostá většina hlasujících, konkrétně 99,9 procenta obyvatel oblasti.
Vůdci kmene referendum vyhlásili jednostranně, bez souhlasu Chartúmu, Juby i Africké unie, která působí jako prostředník při vyjednávání mezi oběma súdánskými státy.
Súdánská vláda už oznámila, že referendum považuje za nelegální. Situaci se snažili minulý týden řešit súdánský prezident Umar Bašír a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir, ale neúspěšně. Neuspělo ani prostřednictví Africké unie, jejíž delegaci Chartúm nedal povolení ke vstupu do Abyei.
Abyei zaujímá rozlohu asi 10 500 kilometrů čtverečních. Leží na hranici obou súdánských států, administrativní kontrolu nad ním má Súdán, avšak nárok na ně si dělá Jižní Súdán.
Chartúm v 90. letech významně investoval do těžby ropy v této oblasti, z níž pak v roce 2003 pocházela více než čtvrtina súdánské ropné těžby. Postupně těžba klesala, avšak územím Abyei vede klíčová vývozní trasa ropovodu.
Jižní Súdán vznikl oddělením od Súdánu v roce 2011. Od té doby ale nejsou vyřešeny hraniční spory a Abyei je jedním z nich. Chartúm přišel oddělením Jižního Súdánu o ropná naleziště a konflikty mezi oběma státy se většinou promítají do hrozeb o uzavření cest k přepravě suroviny z jihu přes území Súdánu.
Chartúm viní Jižní Súdán z podpory povstalců, kteří bojují proti súdánské vládě.
Před rozdělením bývalého Súdánu přinášel prodej ropy do společné státní pokladny ročně asi pět miliard dolarů (zhruba 100 miliard korun). Zhruba tři čtvrtiny těžby ropy zůstaly po rozdělení země na území Jižního Súdánu, avšak Súdán kontroluje kromě přepravních cest také rafinerie a vývozní přístav na břehu Rudého moře.
