"Psala jsem vše několik měsíců i do dvou hodin do rána," vypráví Anna Svobodová, za svobodna Lukáčová. K psaní kroniky ji přiměla vnoučata Mirek a Vendulka.
"Chtějí, abych jim vyprávěla, kde a jak jsem žila. Teď je jiná doba. A tak jsem to všechno sepsala. Vnukům například nejde do hlavy představa, že v jedné ložnici spalo jedenáct lidí, z toho čtyři na jedné posteli," vzpomíná si na svá dětská léta.
Třídílná kronika s názvem "Od A do Z", ručně psaná na čtverečkovaném papíře v sešitech s tuhými deskami, mapuje historii rodu od roku 1837 až do současnosti.
Autorka by byla nejraději, kdyby se rodinná sága dočkala zfilmování. Chápe ale, že na tak výpravný seriál by jen těžko sháněla producenta. Proto by se spokojila s knihou.
Autorka připouští, že ne každý bude spokojený
"Peníze na knížku chci získat prodejem krásného rodinného domu ve Vintířově. Od jara čekám, že se dům prodá. Nikdo v něm nebydlí, protože syn mně umřel loni a bývalý manžel letos. Sama žiju v městském bytě v Chodově," říká třiašedesátiletá důchodkyně.
Těší se, jak vlastním nákladem vydanou knihou udělá radost vnukům, sestrám, neteřím a vůbec celé rodině. Připouští ale, že ne každý musí být spokojený.
V podtitulu kroniky je totiž douška: Rozhodla jsem se, že napíšu jména i obce podle pravdy. Ať se třeba někdo chytí za nos.
Rodiče Anny Svobodové byli Slováci, kteří se přestěhovali za prací do Maďarska. Domů na Slovensko se vrátili v roce 1947. V kronice se píše, jak Lukáčovi ve dvou nákladních vagonech cestovali s přestávkami od rumunských hranic pět dní. Anna Svobodová se pak odstěhovala do pohraničí.
