Nejvyšší soud rozhodoval o případu muže z Brna, který byl v roce 2009 verdiktem pražského městského soudu zapsán mezi advokátní koncipienty, tedy mezi právníky vykonávající praxi u některé advokátní kanceláře před složením advokátních zkoušek. Advokátní komoře se to ale nelíbilo a proti verdiktu se tehdy odvolala.
Soudci zjistili, že muž absolvoval policejní akademii v Praze a získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu bezpečnostně právní studia, ve studijním oboru policejní management a kriminalistika. V průběhu studia složil zkoušku ze správního a policejního práva, z obchodního, občanského, ústavního, trestního, sociálního a evropského práva.
"Tyto obory práva, z nichž muž složil zkoušku, však nejsou hlavním ani jediným předmětem studia na policejní akademii. Policejní akademie není vysokou školou zaměřenou na studium práva a výchovu právníků ve všech oborech práva a v celém rozsahu každého právního oboru," stojí ve verdiktu Nejvyššího soudu
"Je-li žalobce absolventem studijního oboru 'policejní management a kriminalistika', pak účelem jeho studia na policejní akademii nebylo vzdělat se pro profesi právníka, ale kriminalisty nebo řídícího policejního pracovníka," dodal mluvčí soudu Petr Knötig.
"Pro nás je důležité, že se Nejvyšší soud ztotožnil s našimi argumenty. Nejde nám o to, aby ten konkrétní člověk nemohl být advokátem. My se jen snažíme pečlivě hlídat, aby ten, kdo se stane advokátem, byl po odborné stránce pečlivě připraven poskytovat placené právní služby," řekla mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková s tím, že žádný absolvent policejní akademie takovou podmínku nesplňuje.
Městský soud v Praze nyní musí vydat nové rozhodnutí, ve kterém bude vázán názorem Nejvyššího soudu.
