Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aboriginci jsou původní obyvatelé Austrálie, uznal poprvé parlament

  16:07aktualizováno  16:07
Australský parlament schválil dodatek k ústavě, který uznává Austrálce jako původní obyvatelstvo země. Je to další historický krok v přiznávání práv Aborigincům, kteří v minulosti čelili tvrdé diskriminaci. Návrh na změnu ústavy musí ještě odsouhlasit Australané v referendu.

Domorodý australský kmen na kresbě z roku 1922 | foto: Profimedia.cz

Při středečním hlasování poslanci de facto uznali, že při příchodu bělošských osadníků před 225 lety žili už na nejmenším kontinentu světa jeho praobyvatelé. Kromě Austrálců také obyvatelé ostrovů v Torresově průlivu.

V letech 1788 až 1920 zahynuly v přímém důsledku evropské kolonizace desítky tisíc původních obyvatel. Domorodci nebyli považováni za lidské bytosti a osadníci je zabíjeli s tím, že je ohrožují. Upírali jim také jakákoli pozemková práva.

Dnes Aboriginci (domorodci) tvoří asi dvě procenta australské populace, ve dvaadvacetimilionové zemi jich žije kolem 400 tisíc. Představují sociálně nejslabší část obyvatelstva Austrálie; trápí je chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, narkomanie, domácí násilí, vysoká dětská úmrtnost či negramotnost.

Aboriginci

Austrálců (Aboriginů) žije mezi 21 miliony obyvatel nejmenšího kontinentu jen 400 tisíc. Do Austrálie přišli asi před 50 tisíci lety přes ostrovy jihovýchodní Asie.

Jednotlivé kmeny Austrálců hovoří celkem asi 200 nářečími. Jen každé desáté z nich není pokládáno za ohrožené.

Svatým místem Austrálců je Ayersova skála, které říkají Uluru. Říká se, že krádež kamene z Uluru nosí smůlu.

Didgeridoo, nejstarší dechový nástroj na Zemi, proslavil Austrálce po celém světě. Vyrábí se z bambusového dřeva vyžraného termity.

Aboridžinci představují sociálně nejslabší část obyvatelstva Austrálie

Dnes Aboriginci představují sociálně nejslabší část obyvatelstva Austrálie

Hlasování poslanců se konalo v den pátého výročí historického projevu někdejšího australského premiéra Kevina Rudda, který se v roce 2008 formálně omluvil Austrálcům za zákony a politiku z minulých let, jež jim "způsobily hluboký zármutek, utrpení a ztráty".

Rudd ve svém proslovu připomněl asimilační program, který trval až do 70. let minulého století a v jehož rámci bylo až sto tisíc dětí Austrálců nuceně odebráno jejich rodinám a umístěno do dětských domovů či do bělošských rodin.

Cílem tohoto opatření bylo podle úřadů to, aby byl těmto dětem zajištěn lepší start do života, mnohé z nich však byly zneužívány jako levná pracovní síla v domácnosti.

Lidové hlasování o uznání Austrálců a obyvatel ostrovů v Torresově průlivu jako původních obyvatel Austrálie se mělo konat letos, plány však byly odloženy, aby vláda měla víc času získat širokou podporu opatření. Každá změna australské ústavy totiž musí být schválena v referendu, připomněla televize BBC.

"Domnívám se, že naše společnost je připravena přijmout spravedlivost této kampaně, protože Australané chápou, že kultura a dějiny původních obyvatel země jsou pýchou nás všech," prohlásila předsedkyně australské vlády Julia Gillardová. "Změna ústavy umožní vyléčit rány, které dodnes zůstávají otevřené v srdci našich dějin," dodala.

Vůdce australské opozice Tony Abbott prohlásil, že uznání původních obyvatel se mělo uskutečnit už dávno. "Je třeba odčinit opomenutí a zatvrzelost našich předků, abychom mohli vykročit do budoucnosti jako sjednocený národ," řekl.

List Guardian upozornil, že australská ústava obsahuje stále diskriminační články, které kupříkladu umožňují vyloučit Austrálce z voleb či jim zabránit ve výkonu určitých povolání a v bydlení v oblastech osídlených bělošským obyvatelstvem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.