Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Abeceda komunistických zločinů: Samizdat, za který ho zatkli v posteli

Doporučujeme   7:18aktualizováno  7:18
Jiří Gruntorád šel kvůli přepisování zakázaných knih do vězení, dvakrát. Když ho pustili, přepisoval dál. Jeho první knížka byl Seifertův Morový sloup. "Psal jsem ji dvěma prsty, to si velmi dobře pamatuji," popisuje. Samizdat ovšem neskončil zrovna nejlépe, celý náklad zabavila tajná policie. "Tak jsem to musel opsat podruhé," dodává.

Abeceda komunismu

Každý týden přináší MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech

Je to opravdu pořádná náhoda. V pražském bytě manželů Bendových - známé disidentské rodiny - se opravuje instalace. Je povolán i zedník, který pracuje pro OPBH (obvodní podnik bytového hospodářství).

Zedník se jmenuje Jiří Gruntorád a už nějakou dobu sleduje náladu i politickou situaci kolem sebe. Není zrovna růžová - píše se rok 1978 - od sovětské okupace uplynulo právě deset let.

V bytě si Gruntorád všimne hromad průklepových papírů s dokumenty Charty. "To nešlo nevidět," říká. Tehdy vlastně poprvé uviděl samizdat. Tedy svépomocí přepisované a opisované texty, které nemohly vyjít knižně či časopisecky, protože byly režimem zakázané. Díky samizdatu se však dostaly do rukou mnoha lidem, kteří by si je jinak neměli šanci přečíst.

Samizdaty přepisovali zpravidla dobrovolníci na psacích strojích přes průklepové papíry. Pak se šířily přes známé a kamarády a některé výtisky mnohokrát měnily majitele. Přepisovala se však například i poezie - tedy ta, které komunistický režim zrovna nepřál.

Gruntorád tehdy začal nad samizdatem sám přemýšlet. "Velice mne to oslovilo. Lidé, kteří opisují Seifertovy a Šiktancovy básně, pro to mají jistě velmi dobrý důvod. To byl pro mne velmi silný impulz," vzpomíná.

První přepsaná sbírka

Zedník Gruntorád se tehdy rozhodl sám zapojit do přepisování samizdatu. První, co přepsal, byla sbírka poezie – Morový sloup od Jaroslava Seiferta.

Kdo to je Jiří Gruntorád

Za komunistické éry vydával a rozšiřoval zakázanou literaturu - takzvaný samizdat. Za svou činnost byl dvakrát vězněn, podruhé dostal poměrně vysoký trest - čtyři roky vězení. Po roce 1989 založil knihovnu Libri prohibiti, která ochraňuje unikátní původně zakázané knihy, texty a další dokumenty z komunistické éry. Základem sbírky se staly jeho vlastní samizdaty, které mu komunistická policie zabavila a po pádu režimu mu byly vráceny.

"Psal jsem ji dvěma prsty, to si velmi dobře pamatuji," popisuje. Jeho první samizdat ovšem neskončil zrovna dobře. "Sbírky sice podepsal osobně Jaroslav Seifert, ale celý náklad (tedy všech deset kusů) zabavila tajná policie. "Tak jsem to musel opsat podruhé," popisuje Gruntorád.

Přiznává, že to pro něj nebylo zrovna snadné. Na psacím stroji nikdy do té doby nepsal, takže přepisováním strávil mnoho hodin denně. "Je to složitá práce, člověk musel dávat pozor, aby tam nebylo moc překlepů," říká. Tehdy zjistil, že ho ta činnost nesmírně uspokojuje. Přinášela totiž dvojí efekt: působila proti totalitnímu komunistickému režimu a současně byla prospěšná všem, kteří milovali knížky. Jako on sám.

"Mělo to pozitivní dopad v tom, že spoustě lidí udělala přepsaná knížka radost a současně prolamovala informační bariéru," dodává. Ostatně jaká byla za tehdejší éry informovanost veřejnosti, popisuje na vlastní zkušenosti: "Až do roku 1977 jsem si myslel, že Seifert nežije – pro mne to byl mrtvý klasik. Až ze zahraničního vysílání, tedy z Hlasu Ameriky, jsem zjistil, že podepsal Chartu..."

Kde je ten revolver?

Poprvé ho zatkli a odvezli k výslechu dva roky po Chartě. Důvod? Je prý podezřelý z příprav únosu letadla. Souvisela s tím i domovní prohlídka, při níž hledali revolver a našli...

... samizdatové knihy. Samozřejmě.

Ale odsoudili ho za nepovolené držení střelné zbraně. Dostal nejvyšší možný trest, takže ve vězení strávil tři měsíce. Byl to samozřejmě nesmysl, po roce 1989 jej soud rehabilituje.

co je knihovna Libri prohibiti

Obsahuje 38 000 knižních publikací, stovky titulů časopisů, sbírku zvukových nahrávek, filmy, sbírky plakátů, letáků, fotoarchiv a novinový archiv. V knihovně je i kompletní archiv Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných – VONS. Ve více než šedesáti archivních krabicích jsou zdokumentovány stovky případů porušování zákona v bývalém Československu.

Ale pozornosti StB se do pádu komunismu nezbaví. Tím spíš, že hned po návratu z vězení se snaží pracovat ještě usilovněji. "Ten efekt dvou prstů nebyl zrovna velký. Hledal jsem profesionální písařky. To se mi podařilo. Měl jsem několik písařek, jedna vydržela až do roku 1989, ta opsala desítky knížek...," vypráví.

Podařilo se mu najít i dobrého knihaře, důchodce, takže nakonec "vydával" téměř dokonalé publikace. "Vybíral jsem knížky, po kterých byla poptávka, a dělal jakési reedice hotových knih: byly tam texty Hrabalovy či Havlovy. A jak jsem se seznamoval s širším okruhem lidí, objevovaly se tam další autoři, kteří sami psali. Jarda Hutka, Vlasta Třešňák." Takže vydal asi 30 knížek, než si pro něj StB přišla podruhé.

Zatčen v posteli

Zatímco poprvé si pro něj přišli tajní policisté do práce, podruhé si pro něj přišli domů, přímo do bytu. Objevili se u jeho postele brzy ráno.

Co je samizdat

Termín pochází z ruštiny a znamená: vydáváno samo, svépomocí. Jde o podomácku přepisované a opisované texty. Ty se ovšem za komunistické éry dostaly do rukou mnoha lidem, kteří by si je kvůli cenzuře jinak neměli šanci přečíst. Za šíření samizdatu končili mnozí ve vězeních. V samizdatu vycházela i klíčová díla, příkladem může být sbírka Morový sloup básníka a nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta. Sbírka vyšla nejdříve v samizdatu a v exilu, teprve mnohem později oficiálně.

Gruntorád ještě spal. "Pro mne byla ještě hluboká noc a u postele najednou stáli dva pánové. Říkali: Půjdete s námi! Bylo to šokující, nevěděl jsem, zda se mi to nezdá," popisuje. Pak pochopil, že už dopředu si opatřili duplikáty klíčů od vchodových dveří. Těmi si otevřeli.

Přesto si nemyslel, že ho čeká něco zvlášť nepříjemného. "Neboj, vrátím se za čtyři dny," řekl mamince.Trochu se spletl.

Vrátil se za čtyři roky a čekaly ho další tři roky ochranného dohledu. Soud dospěl k závěru, že se svou činností dopustil podvracení republiky. Byl to jeden z těch tvrdších trestů, které tehdejší disidenti dostávali. "Když odečteme deset měsíců vazby, tak jsem strávil dva roky v Minkovicích a čtrnáct měsíců ve Valdicích. Ale Minkovice byly horší, tam šlo o život," popisuje.

Jestliže komunistické vězení mělo vězně převychovat v socialistickém duchu, u Gruntoráda se to nepovedlo. Vrátil se v roce 1984 a pokračoval tam, kde předtím přestal.

Nebyla to zrovna šťastná doba. Byl sice na svobodě, ale kvůli ochrannému dohledu nesměl opustit Prahu. Navíc celá země byla jeden obrovský koncentrák a spousta disidentů byla vyhnána ze země. V rámci akce Asanace. "Ale já jsem se nedíval napravo nalevo a vydával jsem knížky," vzpomíná.

Do roku 1989 jich vydal asi 130. Ty později, po pádu komunismu, skončí v knihovně zakázané literatury Libri prohibiti, kterou sám založil v Praze.

Výzva čtenářům

Redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například:

Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová)
Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (P. Formánková, P. Koura)
Sborník Jan Palach '69 (P. Blažek, P. Eichler, J. Jareš)
Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 (P. Vaněk)
Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce "krátkým" 20. stoletím (L. Kudrna)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Policie dopadla Čecha, skrývajícího se 8 let v Thajsku
VIDEO: Thajsko deportovalo Čecha, který se tam osm let vyhýbal trestu

Policie vypátrala muže, který se přes osm let vyhýbal vězení za leasingové podvody. Dvaačtyřicetiletý muž byl v červenci dopaden v Thajsku a ve středu byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.