Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Abeceda komunistických zločinů: Normalizaci nemůžu přežít

  5:37aktualizováno  10:40
Lenka Fialová s přáteli byli odsouzeni za to, že při hře mluvili o cizích vojácích a kremroládě. S kamarády se vypravila na Svatý Hostýn, kde měli zahrát při mariánské pouti loutkové divadlo. Přišla se ale podívat i bezpečnost a za sehrané představení je později všechny odsoudili. Fialovou na osmnáct měsíců.

Abeceda komunismu

Každý týden přináší MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech

Zpočátku si tu změnu ani neuvědomila. Jen některé věci byly najednou složitější než dřív. O určitých tématech se přestalo mluvit. Někteří umělci byli najednou zakázaní.

"Pak zakázali i studentský majáles. Cítili jsme, že přituhuje. Pořád se ubíralo, ubíralo, pořád mizely věci a akce, které lidé měli rádi. Ale my jsme si neuvědomili, že je to tak vážné a že to bude ještě vážnější," vzpomíná Lenka Fialová.

V roce 1974 Fialová právě dokončila školu a vše se zdálo bezproblémové. Neuvědomovala si, že po svobodomyslných šedesátých letech přichází tvrdá "normalizace".

Tímto termínem totiž komunistický režim v Československu označoval období, v němž chtěl vrátit vše do starých kolejí: uzavřel hranice, zavedl přísnou cenzuru, zakázal řadu spolků a snažil se kontrolovat vše, co se dalo.

Jenže to také znamenalo nástup teroru a násilí, které se navíc odehrávalo vskrytu. Lenka Fialová opravdu netušila, co všechno může znamenat termín normalizace.

I LOUTKY SE PROVINILY

Policie zúčtovala nejen s loutkoherci, ale i s dřevěnými loutkami. Loutky vojáka Kabáta, Škrholy a Kolombíny nechala zničit.

Osudový výlet na pouť

Vypravila se tehdy se svými podobně starými kamarády na Svatý Hostýn, kde chtěli při mariánské pouti zahrát náhodným kolemjdoucím loutkové divadlo. Neuvědomili si, že termín poutě připadá na srpen, kdy si všichni lidé v tehdejším Československu připomínali výročí sovětské okupace. A kdy také příslušníci Bezpečnosti v celé zemi mívali tradiční pohotovost, aby jakýmkoli veřejným akcím bleskově zabránili.

"To představení nebylo nijak připraveno ani domluveno, jenom jsme vzali ty loutky, trošku jsme byli výstředně oblečeni, ale jinak jsme se na to nechystali. Ani jsme neměli scénář té hry, kterou tam zahrajeme. Jenom jsme si řekli, že když bude nálada a lidi se na to budou rádi koukat, něco zahrajeme," popisuje Fialová.

Lenka Fialová

Měli se sejít až na místě. Jenže už cestou je sledovali. Někdo na ně zřejmě upozornil, ale oni si ničeho nevšimli. "My naivkové jsme to vůbec nevnímali. Šli jsme nahoru a nesli jsme si loutky v taškách. Nahoře byla taková letní hospůdka s lavičkami a stoly. A náš kolega Emil Hauptmann řekl: Tady bychom mohli něco zahrát, je tu plno, to bude zajímavé. No a lidi viděli loutky, tak se shromáždili," popisuje Fialová.

Jenže vše už pozorovali příslušníci Bezpečnosti. Improvizovaná hra byla totiž plná nejrůznějších narážek na tehdejší režim i na sovětskou okupaci. Nebezpečí si nešťastní loutkoherci vůbec nestačili uvědomit.

KDO JE LENKA FIALOVÁ


Lenka Fialová, rozená Horáková, se v srpnu 1974 vypravila se šesti přáteli na Hostýn hrát loutkové divadlo. Byli však všichni sledováni policií, zatčeni a tvrdě odsouzeni u kroměřížského okresního soudu za údajné pobuřování. Fialová dostala osmnáct měsíců v první nápravné skupině. Po propuštění byla dále šikanována, v roce 1980 se jí podařilo emigrovat do Rakouska. Později emigrovali i někteří její přátelé včetně Emila Hauptmana, který dostal nejpřísnější trest: dva a půl roku nepodmíněně.

Nejhorší bylo, že se lidé smáli

"Já jsem hrála Kolombínu, Hauptmann hrál Škrholu. A on si myslel, že bude velice vtipné, když tam zařadí narážky, v nichž se bude zmiňovat o kremroládě a cizích vojácích. My jsme si neuvědomovali, že estébáci si píšou na manžety citáty, které pak zazní u soudního procesu," vzpomíná Fialová.

V soudním spise se později některé narážky skutečně objevily: "Tak například při podávání ruky vojáku Škrholovi obžalovaný Hauptmann řekl, že mu ruku nepodá, že voják je šelma, že včera podával ruku Valdštejnovi, Franzi Josefovi a dnes Brežněvovi. Diváci se tomuto výroku smáli stejně jako dalšímu výroku o cizích vojácích. Obžalovaný Hauptmann se totiž ptal Kolombíny, zda má ráda cizí vojáky. Ta odpověděla, že nikoliv, a pískotem dala jasnou odpověď, že je proti cizím vojákům..."

Lenka Fialová

Situace však začne brzy připomínat více absurdní drama než loutkové představení. "Dnešní mladí lidé by absolutně nechápali, komu by toto mohlo vadit... Byly to ale jemné narážky na to, že Rusové okupují naši zem," popisuje Fialová.

Nejhorší však bylo, že narážkám lidé rozuměli a silně se jimi bavili. "Smáli se strašně. A to byl problém. Estébáci si je všechny zapsali a chtěli je odsoudit jako spoluviníky. Že prý to bylo pobuřování, a pokud nebudou vypovídat, jak si přeje StB, tak je odsoudí za spoluvinu. Oni byli úplně vystrašení. Takže i chápu, že vypovídali na objednávku to, co si policie přála," vzpomíná Fialová.

MÝTY A REALITA

Říká se: že normalizace vlastně nebyla tak strašná, kdo se do ničeho nemíchal, mohl žít slušně a¬v relativním pohodlí. Měl šanci získat byt a jednou za čas i povolení k dovolené v Jugoslávii.
 
Skutečnost: stačilo být ve špatnou dobu na špatném místě. Případ diváků, kteří byli zadrženi při představení loutkoherců a pak nuceni vypovídat podle přání StB, ukazuje, proč tolik lidí jezdilo ve volném čase jen na chaty a chalupy.

Za loutky až dva a půl roku vězení

Senát Okresního soudu v Kroměříži ve složení Vlastimil Mikulenka (předseda), Marie Vozdková a Vladimír Gardavský (přísedící) dospěl pochopitelně k závěru, že všech sedm obžalovaných se provinilo, a odsoudil je.

Před soudem se ukázalo, že pobuřování se může dopustit kdokoli, aniž vysloví jediné slovo. Stačí prý gestikulace či vodění loutek. I označení "cizí voják" bylo závadné spojení dvou slov. Vypadalo to jako legrace, ale jen do chvíle, než se začalo mluvit o trestech. Lenka Fialová dostala osmnáct měsíců bez podmínky, Hauptmann dva a půl roku.

"My jsme byli první proces tohoto typu po roce 1968, kdy bylo odsouzeno víc lidí za společnou akci. I když jsme nebyli žádná organizace, byli jsme jen lidé, kteří v danou chvíli spolu z různých důvodů komunikovali," říká Fialová.

To nemůžu přežít

Lenka Fialová, kterou už na proces vozili z vazby, byla po oznámení verdiktu v šoku. Až do poslední chvíle nevěřila, že by za těch pár narážek mohli někoho zavřít do vězení.

Spletla se. "V okamžiku, kdy jsem se dozvěděla rozsudek, jsem si říkala, to snad ani nemůžu přežít. Ty pocity byly silně depresivní: ptala jsem se, zda z vězení vyjdu vůbec živá..."

Navíc žila až do uvěznění ve slušných poměrech a s atmosférou za mřížemi se nemohla zpočátku vyrovnat. A co hůř: i po propuštění směla pracovat jen v určitých profesích, takže před dráhou občana druhé kategorie ji vysvobodila až emigrace v roce 1980.

"Dnes by se lidem velice těžko vysvětlovalo, co na tom bylo vlastně závadné. My se tomu můžeme smát, ale tehdy nás smích rychle přešel,“ vzpomíná.

Výzva čtenářům

Redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například:

Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová)
Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (P. Formánková, P. Koura)
Sborník Jan Palach '69 (P. Blažek, P. Eichler, J. Jareš)
Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 (P. Vaněk)
Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce "krátkým" 20. stoletím (L. Kudrna)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.