Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Abeceda komunistických zločinů: Mučili vězně elektřinou. Trestu unikli

Doporučujeme   5:17aktualizováno  5:17
Neví, kam ho vezou. Určitě někam za Uherské Hradiště, nikdy tam ještě s nimi nebyl. A nikdy ještě nezažil to, co přijde. Vidí, že se ocitl na jakési půdě. Pavel Hubačka je od 6. ledna 1950 zajatcem komunistického režimu, nyní ho čeká mučení elektrickým proudem.

Abeceda komunismu

Každý týden přináší MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech

"Musel jsem se zout a do půl těla vysvléct. Dali mi nějaké návleky na nohy a pouštěli do mne elektriku," popisuje dnes.

Vždy, když na to vzpomíná, je viditelně pohnutý. "U mě se to mučení elektřinou projevovalo tak, že jsem nejdřív ztratil cit. Úplně. Ruce jsem necítil... Dostal jsem facku, nic. Kopli mne, nic...," vypráví.

Jenže to byl jen začátek.

"Oni se divili, proč nic necítím. Potom viděli, že se nakláním, a já jsem už ztrácel zrak... To už člověk neví, kde je... Nakonec se začne ztrácet sluch... Úplně naposled jsem uslyšel: "Lojzo, neblbni, nezabíjej ho, nemůžeš ho zabít, potřebujeme ho při soudu," vzpomíná Hubačka.

Jedním z "Lojzů", kteří sloužili u StB v Uherském Hradišti, byl již nežijící Alois Grebeníček, otec Miroslava Grebeníčka, někdejšího předsedy KSČM.

Jeho nadřízeným byl obávaný Ludvík Hlavačka, pozdější velitel Pohraniční stráže, který nechal na hranicích zřídit elektrické zátarasy a minová pole.

Co se dělo v Hradišti

Velitelem vyšetřovny StB v Hradišti byl Ludvík Hlavačka, který nechal ve Zlíně vyrobit speciální přístroj na mučení elektrickým proudem. Vyšetřovatelé vězně týrali i "obyčejným" bitím, vydírali a okrádali i jejich manželky. Mezi Hlavačkovy podřízené patřil například Alois Grebeníček, otec někdejšího předsedy KSČM.

Právě ten "vynalezl" speciální mučicí boty s možností připojení na zdroj napětí, které si nechal vyrobit v bývalých Baťových závodech v nedalekém Zlíně. Ano, to, co se v Hradišti dělo, bylo opravdu dost tvrdé i na tehdejší kruté poměry.

Horší než elektřina

Hubačka tehdy ovšem zjistil, že mučení elektřinou není ještě to nejhorší. "Ta elektrika trápila, to ano, působila i na psychiku, ale nejhorší bylo bití do šlapek, do žaludku a na ledviny," popisuje.

Pavel Hubačka.

Bylo to nejspíš i proto, že bití trvalo někdy hodně dlouho. "Elektřina trvala krátce, jen deset minut, člověk se zkroutil a myslet na tu bolest stejně nemohl..." vypráví Hubačka. Zažil tři drastické výslechy v Uherském Hradišti a jeden v Břeclavi. Ten byl přece jen trochu jiný.

Vyslýchali mě Rusové

V Břeclavi totiž Hubačku vyslýchal muž, který mluvil rusky. "Měl překladatele. Bral jsem to tak, že je to zástupce cizí mocnosti, která nás ovládá. "Rus dával příkazy a oni mě třeba vzali za vlasy a třískali se mnou o stůl. Ruce jsem měl svázané vzadu a seděl jsem na židli, takže jsem dostával facky. Ale šlo jen o povrchová zranění. V Hradišti to bylo horší," popisuje Hubačka.

Kdo je Pavel Hubačka

Pochází z Dolních Bojanovic na Hodonínsku, kde byl po válce náčelníkem Orla. Působil i ve skautském hnutí, po jeho zákazu se zapojil do protikomunistického odboje.

Jeho kolegové se pokusili unést příslušníka bezpečnosti Aloise Dyčku, ten však v přestřelce zahynul. Při následných represáliích byl Hubačka 6. ledna 1950 zatčen a opakovaně mučen v obávané vyšetřovně StB v Uherském Hradišti. Poté byl odsouzen na třicet let vězení, na svobodu se dostal po patnácti letech.

Bilance byla otřesná: Hubačka skončil s přeraženou sanicí, třemi vyraženými zuby a přeraženou hrudní kostí. Ten nejhorší výslech trval tři noci. Hubačka při něm slyšel, že kdesi nahoře, v místnostech nad ním, někdo hraje na piano a zpívá.

Ale přežil.

Začalo to ve skautu

Hubačka pochází z Dolních Bojanovic, z obce, v níž dodnes žije velké množství věřících. On sám byl jako mladík členem Orla, a protože měl dobrou kondici, stal se náčelníkem. "Pak za mnou přišel kaplan a říká: Založme skauting," popisuje Hubačka.

Ale doba jim nepřála. Skauting brzy po převratu komunisté zakázali a Hubačka cítil, že proti nastupující totalitě musí bojovat.

"Roznášeli jsme nějaké letáky a komunistům jsme dělali naschvály. Kluci jim třeba navrtali polínka, do nich dali střelný prach a dávali je zpátky na hromady. Dvěma nebo třem komunistům vybuchla kamna. Plotny se nadzvedly, hrnce vylily, ale nikomu se nic nestalo," vzpomíná Hubačka.

Pavel Hubačka.

Pak se dostal do kontaktu s odbojáři, kteří si vzali hodně velké sousto: rozhodli se unést na Západ příslušníka Bezpečnosti Aloise Dyčku. "Viděl jsem, že to bylo na pokyn ze Západu. Unést ho, aby měl ve Francii řádný soud. Ne zastřelen, ale unesen. S tím jsem já souhlasil," vzpomíná.

MÝTY A REALITA

Říká se: mučení bylo záležitostí krutých padesátých let, později, především v sedmdesátých a osmdesátých letech se už od drastických donucovacích metod ustoupilo.

Skutečnost: komunistický režim mučil své nepřátele po celou dobu své  existence, používal však různé metody. V sedmdesátých a osmdesátých letech převládal psychoteror a mučení bylo dobře utajováno.

Únos byl naplánován na 4. ledna 1950. Jenže se to zrovna nepovedlo. Dyčka se odmítl vzdát, a tak se pokus o únos změnil v divokou přestřelku. Dyčka začal pálil jako o život, vystřílel osm ran, ale prohrál. Zemřel na místě.

Jeden z odbojářů – tehdy čtyřiadvacetiletý Jaroslav Vetejška – byl vážně zraněn.

Bývalá vyšetřovna tajné policie v Uherském Hradišti.

Hned bylo jasné, že odplata bude tvrdá. Zatýkání začalo brzy a hned také došlo i na Hubačku, který sice u přestřelky nebyl, ale učil kamarády střílet. Chtěli po něm, aby se přiznal i k věcem, o kterých nevěděl nic: do údajného spiknutí potřebovala totiž StB zatáhnout i faráře... "Nikdy jsem nešel do akcí, při kterých by byli ohroženi nevinní lidé," připomíná Hubačka.

Po zatčení jej čekalo mučení a poté soud. Dostal třicet let vězení, po patnácti jej pustili na svobodu. Dopadl ještě dobře. Vetejška skončil na šibenici.

Proč unikli trestu?

Hubačka, který se při vzpomínce na vyšetřovací metody v Uherském Hradišti dodnes neubrání slzám, nechápe, proč za mučení vězňů nebyl nikdo potrestán. Alois Grebeníček byl sice obžalován, ale polistopadová justice ho nedokázala ani dostat do soudní síně.

Mučení zůstalo bez trestu

Ani velitel Hlavačka, ani jeho podřízený Grebeníček nebyli nikdy za mučení vězňů odsouzeni. Přestože případ Aloise Grebeníčka, který byl obžalován už v roce 1997, patřil k ostře sledovaným, soudkyně Radomíra Veselá (bývalá členka KSČ) jej nedokázala dostat do soudní síně. Grebeníček se tak vyhýbal soudu až do roku 2003, kdy zemřel.

Trestu unikl i sám velitel vyšetřovny tajné policie v Uherském Hradišti a Grebeníčkův nadřízený Ludvík Hlavačka. I on zemřel bez soudu.

"Jak by takový Grebeníček mohl být odsouzen, když jeho syn byl předsedou KSČM?" ptá se Hubačka. "Já byl pětkrát pozvaný k tomu soudu a vždy jsem šel s dlouhým nosem zpátky. Jsme nespokojení, teď chtějí komunisté měnit učebnice dějepisu," říká.

A dodává: "Jde přece o víc než jen o to, že mne zkopali do bezvědomí."

Výzva čtenářům

Redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například:

Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová)
Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (P. Formánková, P. Koura)
Sborník Jan Palach '69 (P. Blažek, P. Eichler, J. Jareš)
Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 (P. Vaněk)
Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce "krátkým" 20. stoletím (L. Kudrna)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Ilustrační foto
Déšť nepustí slunce na oblohu, na horách může o víkendu sněžit

V povolebním týdnu skrze mraky nepronikne příliš slunečních paprsků. Zato při častých přeháňkách přijdou vhod deštníky. V úvodu teploty vystoupí maximálně...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.