Mahmúd Abbás

Mahmúd Abbás | foto: Reuters

Abbásův nový kabinet má podporu i peníze USA a EU

  • 142
Spojené státy a Evropská unie vyjádřily podporu nové palestinské vládě a oznámily, že obnovují pomoc Palestincům. Na okamžitou normalizaci svých vztahů s palestinskou samosprávou se dohodli ministři zahraničí EU v Lucemburku.

Obnovení pomoci palestinské vládě v plném rozsahu a normální mezivládní kontakty oznámila ve Washingtonu americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Připravenost obnovit vyplácení palestinských daňových příjmů zadržovaných Izraelem vyjádřila izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová.

Rozhodnutí USA a EU o obnově vztahů s palestinskou autonomií přichází den poté, co předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás uvedl do úřadu nový nouzový kabinet. Ten se sešel k první schůzi v Ramalláhu na západním břehu Jordánu.

Vláda v čele s umírněným nezávislým politikem Salámem Fajadem prý hodlá uplatňovat vliv nejen na západním břehu, ale také v pásmu Gazy, které se dostalo minulý týden pod kontrolu radikálního hnutí Hamas.

Představitelé EU v přijatém prohlášení oznámili, že unie bude "podporovat politicky i finančně" nový palestinský kabinet. EU bude nyní "připravovat podmínky pro poskytování finanční a praktické nouzové pomoci palestinské správě, včetně přímé pomoci palestinské vládě" jmenované Abbásem.

Spojené státy se rozhodly zrušit finanční restrikce uvalené před 15 měsíci na Palestince a "normalizovat hospodářské a obchodní vztahy s Palestinci," oznámila krátce po prohlášení ministrů EU v Lucemburku také ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová na tiskové konferenci ve Washingtonu.

USA odblokují pomoc ve výši 86 milionů dolarů pro bezpečnostní síly loajální prezidentu Abbásovi, upřesnila šéfka americké diplomacie. Kromě toho se USA podle ní rozhodly uvolnit naléhavou humanitární pomoc ve výši 40 milionů dolarů Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), určenou především obyvatelům pásma Gazy, které je nyní pod totální kontrolou Hamasu.

Západ bojkotoval palestinské instituce od loňska, protože je vedl Hamas. "Nenecháme 1,5 milionu Palestinců napospas teroristické organizaci," prohlásila Riceová.

Zároveň ale zdůraznila, že nová palestinská vláda musí pokračovat v zavádění reforem. Vyslovila při tom důvěru v nového premiéra Saláma Fajada, že zajistí spolehlivé kontroly a zaručí, že pomoc bude použita pro dobro palestinského lidu.

Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová v Lucemburku řekla, že Izrael obnoví vyplácení palestinských daňových příjmů, jestliže se nová vláda Fatahu na západním břehu Jordánu zaváže k míru a uzná právo Izraele na existenci.

Vývoj situace na palestinských územích bude podle očekávání také hlavním bodem jednání izraelského premiéra Ehuda Olmerta s americkým prezidentem Georgem Bushem v úterý ve Washingtonu. Olmert už před návštěvou USA řekl, že zvažuje uvolnit 562 milionů dolarů z fondů, které náleží palestinským institucím. Izrael ale převede tyto peníze jen "opravdové a zodpovědné vládě," řekl Olmert po nedělním setkání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem v New Yorku.

Izrael palestinské daňové příjmy zadržuje od loňska, protože chtěl zabránit tomu, aby se peníze dostaly do rukou radikálního Hamasu.

Izrael dnes také obnovil dodávku pohonných hmot do pásma Gazy, kam nyní dodává jen základní potřeby, tedy elektřinu, vodu a zdravotnický materiál.

Radikální hnutí Hamas, které vedlo předchozí vládu, hned v neděli prohlásilo nový kabinet za nezákonný. Ismáíl Haníja z Hamasu, který vedl minulou koaliční vládu, považuje svůj kabinet stále za jedinou legitimní vládu Palestinců. Hamas upevňuje svou pozici v pásmu Gazy i přesto, že prezident Abbás dnes postavil dekretem mimo zákon jeho ozbrojené složky.

Pozorovatelé proto zatím nemají jasno v tom, jak velký vliv má nový Fajadův kabinet v pásmu Gazy, ani jakým způsobem bude s tímto územím zajišťovat spojení. Od západního břehu Jordánu totiž dělí pásmo Gazy pětačtyřicetikilometrové území Izraele a všechny přechody jsou nyní uzavřeny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video