Podle Abbáse může za krizi a přerušení příměří izraelská armáda, která po sedmi týdnech začala zabíjet palestinské islámské radikály.
"Příměří bylo zničeno politickým rozhodnutím," řekl palestinský premiér v projevu před poslanci, v němž odmítl tvrdý zákrok proti radikálům, s nimiž chce spíše vést dialog.
Izraelský kabinet naopak míní, že příměří bylo porušeno sebevražedným útokem palestinského atentátníka na autobus v Jeruzalémě 19. srpna, při němž zahynulo 21 lidí.
Abbás žádá patrony o pomoc
Palestinský premiér chce usilovat o opětovné uklidnění situace a návrat k prosazování amerického mírového plánu, označovaném jako automapa, který byl zveřejněn v červnu.
Podle Abbáse se však do mírového usilí musí vehementněji vložit mezinárodní patroni - USA, Rusko, OSN a Evropská unie. "Věříme, že kvartet musí více pracovat, aby situaci zachránil a oživil všemi schválený plán," uvedl.
Abbás míní, že by USA měly více krotit svého izraelského spojence a tlačit ho k dalším mírovým jednáním. Zároveň vyzval Washington, aby ukončil bojkot Jásira Arafata, kterého Američané viní z blokování mírového plánu. "Jde o legitimního prezidenta," upozornil Abbás.
Přetahování o moc
Palestinský premiér se v posledních týdnech s Arafatem přetahuje o moc a nemůže prosadit klíčové reformy. "Tento problém je třeba zásadně vyřešit," řekl Abbás parlamentu, kterému pohrozil rezignací, pokud mu nedá více pravomocí.
"Abbás požádá o vyjádření důvěry ve svou politiku nebo odstoupí," řekl agentuře Reuters před premiérovým projevem palestinský ministr informací Nábil Amr. "Zopakuje, že kabinet musí být posílen v základních státních strukturách, zejména v bezpečnostní a administrativní oblasti."
"Premiér jasné požádá o podporu své politiky založené na principu jedné autority, respektování práva a odmítnutí nezákonných zbraní," uvedl ministr informací. Podle některých zpráv je Abbás odhodlán vyzvat parlament i k hlasování o důvěře.
Zastavené klíčové reformy
Premiér vystoupil v parlamentu, aby zbilancoval sto dní ve funkci. Do úřadu ho jmenoval Arafat pod tlakem světa, aby ukončil skoro tři roky trvající násillí na Blízkém východě.
Abbás se snaží prosadit klíčové reformy, o něž se opírá americký plán pro mír mezi Palestinci a Izraelem - takzvaná automapa. Mezi nejdůležitější patří potírání radikálních frakcí palestinských hnutí. Premiér však naráží na Arafatův mocenský vliv.
Izrael a USA palestinského prezidenta obvinily z rozdmychávání násilí a blokování mírového plánu. Arafat nařčení popřel. Zároveň Abbásovi odmítl předat kontrolu nad bezpečnostními silami, aby si udržel "nezbytné" otěže na radikály.
Spor o bezpečnostní služby
Arafat a Abbás každý ovládají čtyři palestinské bezpečnostní služby. Premiér trvá na převedení prezidentských útvarů pod pravomoc ministra vnitřní bezpečnosti Muhammada Dahlana.
K ukončení mocenského boje vyzvaly oba politiky na dvě stovky palestinských osobností. Izrael palestinské vládě pohrozil, že nebude jednat s žádným jiným kabinetem než Abbásovým.
Izraelský ministr obrany Šaul Mofaz otevřeně naznačil možnost brzkého vypovězení palestinského vůdce, jestliže se Arafat nepřestane stavět do cesty realizaci mírového plánu.
 Palestinský vůdce Jásir Arafat (vpravo) a designovaný premiér Mahmúd Abbás odcházejí z jednání o nové vládě ve městě Ramalláh. (23. dubna 2003) |
