Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

A přišel princ

aktualizováno 
Čtvrt tisíciletí trval svár, je -
li světlo vlnění, nebo proud částic. Když Maxwell vybudoval skvělou teorii světla coby elektromagnetického vlnění, zdálo se být rozhodnuto. Jenže fotoelektrický jev (uvolňování elektronů účinkem světla) se dal vysvětlit jen pomocí světelných částic (fotonů). Starý spor se obnovil na nové úrovni. "Rozsoudil" ho až princ. Nikoli z pohádky, ale ze severofrancouzského přístavu Dieppe. Jmenoval se Louis Victor Pierre Raymond de Broglie. Věren svému urození promoval prací o dějinách královské moci, pak ho ale starší bratr nadchl pro teoretickou fyziku. Zvídavý Ludvík tedy vystudoval ještě tu. Vědou se začal zabývat teprve v sedmadvaceti. Mimo jiné fotoelektrickým jevem. A začal pochybovat: Co když se částice a vlny nevylučují, naopak, co když jsou něco jako dvě strany téže mince? Tak vznikla idea dualismu světla a posléze světa. Plyne z ní, že stejně jako vlnění má vždy vlastnosti letící hmotné částice, tak i pohybující se částice má zároveň vlastnosti vlnění. Tak pravil princ z Broglie a dokonce odvodil matematický vztah mezi rychlostí a hmotností částice a vlnovou délkou ji provázejícího vlnění. To vše pak publikoval v lednu 1925. O dva roky později byla jeho teorie potvrzena experimentálně a za další dva roky vynesla autorovi Nobelovu cenu. První vědecký časopis V lednu 1665 začíná ve Francii vycházet Journal des Scavans (volně Vědecký zpravodaj), pravděpodobně první vědecké periodikum na světě. U nás začne něco podobného vycházet za 110 roků. Budou to německy psaná Pojednání soukromé učené společnosti v Čechách. První profesorka 15. ledna 1850 se v Moskvě narodila Sofja Vasiljevna Kovalevská (zemřela 1891). Když jí bylo dvanáct, rodiče jeden z pokojů nouzově vytapetovali skripty o diferenciálním a integrálním počtu. Pak se jen divili, proč tam Žofka tráví tolik času. Osmnáctiletá se vdala, aby za věno mohla studovat. Brzy se stává věhlasnou matematičkou (zdokonalila například teorii setrvačníků a aplikovala ji na Saturnovy prstence) a ve čtyřiatřiceti i první univerzitní profesorkou na světě - nikoli ovšem v Rusku, nýbrž v liberálnějším Stockholmu. První moderní žárovka O vzniku první použitelné žárovky roku 1879 - Edisonovy, se zuhelnatělým bavlněným vláknem - jsme zde již hovořili. Po čtvrtstoletí přichází další zlom. 17. ledna 1905 Werner Bolton a Otto Feuerlein z firmy Siemens & Halske předvádějí v Berlíně první žárovku s (tantalovým) taženým drátkem (z kovových bylo dosud známo pouze vlákno osmiové, ovšem nikoli tažené, nýbrž pracně vyráběné metodou práškové metalurgie, tudíž křehké). Díky životnosti až 800 hodin povládne tantal elektrickému světlu zhruba pět let. Pak jej vystřídá dodnes používaný wolfram.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Americký prezident Donald Trump na mítinku ve měste Phoenix v Arizoně (23....
V Arizoně se protestovalo proti Trumpovi, ten se pustil do médií

Americký prezident Donald Trump na mítinku v arizonském Phoenixu kritizoval média za to, že zkreslila jeho prohlášení k demonstracím krajní pravice ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.