Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

A přece se točí!

aktualizováno 
-
Když v roce 1911 navrhl Ernest Rutherford takzvaný planetární model atomu coby sluneční soustavičky, ve které kolem hmotného jádra ("Slunce") obíhají nepatrné elektrony ("planety"), našli se i mezi jeho učenými kolegy vtipálci: "Teď by se ty vaše planety měly ještě točit jako Země!" Nicméně model, upravený Bohrem do souladu s kvantovou teorií, se osvědčil. To jest odpovídal tehdy jediným pozorovatelným projevům pohybu elektronů kolem jádra - spektrálním čarám. Pak ale někoho napadlo vystavit vyzařující atomy magnetickému poli. A ukázalo se, že spektrálních čar je najednou zhruba dvakrát víc, než by odpovídalo kvantovanému planetárnímu modelu. Odpůrci ho proto s jásotem zatratili. Předčasně. Během dubna 1925 totiž pětadvacetiletý docent univerzity v Hamburku, Rakušan Wolfgang Pauli, našel vysvětlení: čar není víc proto, že planetární model neplatí, ale protože naopak platí do všech důsledků - tedy i včetně onoho vysmívaného otáčení elektronů kolem vlastní osy (nazval je spin). Směry rotace jsou přece dva a u nabitých částic je lze spektrálně rozlišit právě v magnetickém poli! Pauli "svůj" spin charakterizoval dalším (čtvrtým a dosud posledním) kvantovým číslem, které může nabývat jen dvě hodnoty. A k tomu prohlásil, že všechny elektrony v atomu se musí lišit alespoň jedním kvantovým číslem (elektrony se tedy nemohou prostupovat). Za tento vylučovací princip dostal Nobelovu cenu.

Ústav pro legendu

1. dubna 1950 - na prahu šedesátky - dostává Jaroslav Heyrovský konečně pracoviště odpovídající významu jeho objevu. "Jeho" Polarografický ústav (od roku 1953 pod Akademií věd) se okamžitě stává líhní vynikajicích polarografistů, z nichž řada se po emigraci proslaví i ve světě. V roce 1973 (to už byl jeho první šéf šest let mrtev) je ústav reorganizován na dnešní Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. O renomé ústavu svědčí fakt, že jeho pracovníci jsou neustále hojně zváni do zahraničí (a dnes tam už i mohou).

Vysoká škola hornictva

Sloučením báňského vysokého učení pražského s místním hornickým učilištěm vzniká 4. dubna 1770 hornická akademie v Banské Štiavnici. Studium trvá tři roky a sestává především z "umění hornického, důlního měřictví, horního práva a věd komerciálních", významné postavení už zaujímá i hutnická chemie. Proslulá École des Mines v Paříži vznikne až za 13 let.

První translační satelit

6. dubna 1965 vypouštějí USA první geostacionární telekomunikační družici - Intelsat 1. Jmenuje se Early Bird a zvládá 240 telefonních nebo jednu televizní linku mezi Evropou a Amerikou. Sedmnáct dní nato pak vypouštějí svoji první spojovací družici Molnija 1A i Sověti, ta ale ještě není stacionární, takže může sloužit jen během přeletu nad pokrývaným územím.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.