Lidé se vždy nejvíce bojí věcí, o nichž nemají informace. Potom se občan logicky ptá: k čemu státu bude, když bude vědět, kolik mám televizí? Není to bouda? Nepřijdou mě během několika týdnů pokutovat, že neplatím koncesionářský poplatek? Já to radši nevyplním. A je to.
V pořadu Naostro řekla paní Bohatá k otázce moderátora, proč to všechno po nás stát chce vědět, že dosud nedostala prostor, ale že by klidně vzala dotazník po dotazníku a kolonku po kolonce vysvětlovala, k čemu bude vyplnění tohoto údaje dobré, co se z něj zjistí. Ale co ČSÚ brání, aby to udělal?
Proč už od začátku ledna neběží v televizi spoty, kde by někdo, ať už paní Bohatá či kdokoliv jiný, skutečně bral kolonku po kolonce a vysvětloval? A to celé několikrát
denně?
Zatím celá přesvědčovací kampaň, kterou jsem viděla, spočívá v tom, že nám ČSÚ vysvětluje, že v přeplněném výtahu je dobré vědět, kolik nás je. Ale neuvádí už, k čemu je dobré vědět, kolik z nás má s sebou ve výtahu mobil.
B. Weilová, Praha
