Mnozí lidé se obávali, že nyní pošle německý kancléř Adolf Hitler své armády proti Polsku. Agent A-54, se kterým se čs. zpravodajci v létě 1939 dvakrát sešli v Holandsku, to potvrzoval. Avšak přesný termín útoku neznal. Po útoku na Polsko vyhlásily Velká Británie a Francie Německu válku. Avšak jejich armády zůstaly stát na francouzských hranicích.
Pod krycím jménem Franta
Thümmel se v Praze zabydloval. Seznámil se s řadou lidí z filmového světa – s herečkou Lídou Baarovou, s majitelem Barrandovských ateliérů Milošem Havlem a s dalšími. Všem podle svých možností pomáhal. Také vymohl propuštění starého sokolského starosty Josefa Scheinera z koncentráku a spisovatele Jaroslava Kvapila z vězení.
Od svých nadřízených dostal za úkol, aby pronikl blíže k zahraničnímu odboji, zvláště k Moravcově skupině. Tato úloha mu umožňovala cesty do zahraničí. Koncem listopadu 1939 přijel opět do Haagu, kde sdělil čs. důstojníkům: Hitler letos na Francii už nezaútočí. Ovšem předpokládá se, že německé armády na ni vtrhnou přes Belgii a Holandsko.
Další zpráva se blížila fantazii: „Nejpřísněji tajená zbraň proti Anglii. Z porady šéfa štábu pražského abwehru s vedoucím oddělení 3 v Berlíně vysvítá, že jde o jistý druh vzdušného torpéda, které se katapultováním změní v letadlo. Schopnost dosáhnout cíl není prozatím velká. Získat podrobnější informace je těžké.“
Ovšem britští vojáci a vědci už měli o nových létajících zbraních první zprávy – tohle je jenom potvrzovalo. Zpravodajce ohromily jeho informace o tom, jak hluboce Němci pronikli mezi odbojáře. Ovšem to, že se on sám výrazně podílel na odhalení ilegální skupiny šéfa tiskového odboru předsednictva vlády Zdeňka Schmoranze, zamlčel.
| ČESKOSLOVENSKO VE ZVLÁŠTNÍCH SLUŽBÁCH |
|
Česká televize vysílá od ledna na ČT 2 seriál Československo ve zvláštních službách. iDNES připravil ve spolupráci s autorem seriálu Karlem Pacnerem speciální přílohu o tomto projektu. Druhý svazek stejnojmenné čtyřdílné knihy o československých výzvědných službách vychází v nakladatelství Themis v březnu. |
Útok přes Holandsko a Belgii
Koncem ledna 1940 předvídal: Nejdřív koncem února začne ofenziva proti Francii přes Belgii, zatímco o Holandsku se už nezmínil. Asi v březnu obnoví luftwaffe velké letecké útoky. Váznou dodávky ropy a dalších surovin z Ruska.
Dne 9. dubna přepadli Němci Dánsko a Norsko. Nikdo nevěděl, kdy zahájí útok směrem na západ. Druhý den se pokusil zaurgovat Moravec nějaké informace, když nechal přes Bělehrad poslat Františkovi nevinný pozdrav: „Emil, Franz a Bubi, jakož i všichni známí Tě srdečně pozdravují.“ Příjemce ho musel číst takto: „Sdělte okamžitě, jestli hrozí Anglii (Emil), Francii (Franz), Belgii (Bubi), případně dalším zemím nebezpečí.“
Odpověď, která přišla přes Curych do Paříže podplukovníku Oldřichu Tichému 25. dubna, jenom obecně potvrzovala to, co věděli z jiných pramenů: Útok půjde přes Holandsko a Belgii. Za necelý měsíc, 16. května, dostal Tichý ze stejného pramene neméně zdrcující zprávu: Jestliže vstoupí do války Itálie, Německo napadne i Švýcarsko. Smluveným inzerátem a lístkem do Švýcarska ohlásil A-54: Ofenziva wehrmachtu proti francouzským a britským silám začne 10. května 1940.
Poukázka na poválečnou odměnu
Spojení zašifrovanými dopisy do zahraničí bylo složité a zdlouhavé. Proto Moravec rozhodl, že lepší a rychlejší styk s tímto důležitým vyzvědačem zajistí domácí odboj, který má k dispozici několik tajných vysílaček s kódovým značením Sparta. Předání agenta jeho novým řídícím důstojníkům v nepřátelské zemi bývá vždy riskantní, proto Londýn rozložil rozkaz do několika depeší.
První ze tří částí telegramu o agentu A-54 odvysílal radista z Vojenské rádiové ústředny u vesničky Woldingham, ležící severně od Londýna, 20. června 1940: „V Praze 2 bydlí u paní (první doplněk), která je milenkou našeho výborného člověka, ač o této jeho činnosti neví. Navštivte (druhý doplněk), udejte heslo (třetí doplněk) a požádejte ji česky o rozmluvu s Františkem. S Františkem mluvte beze svědků německy, opakujte mu heslo, vyřiďte pozdrav od Karla ze západu (čtvrtý doplněk). Je to čtyřicátník, menší postavy, výrazných rysů, mírně vyboulených očí. Požádejte ho o zprávy pro Západ, a je-li vám možno, vyplaťte mu (pátý doplněk). Netažte se po jménu. Styk navažte opatrně a dbejte, aby s ním jednala vždy táž naprosto spolehlivá, ale méně exponovaná osoba.“
Ve druhé části, která následovala po čtyřiadvaceti hodinách, byla žádost odbojářům, aby tohoto prostředníka maximálně utajili. Druhý den Londýn vyslal i třetí část: „Ad 1. Flégrové v Dlouhé 37 Libuše Hříbalové, Ad 2. Hříbalovou, Ad 3. Pozor - Písek. Ad 4. Voralovi. Ad 5. Pět tisíc říšských marek.“
Po obsazení západní Evropy a části Skandinávie Hitlerovi vzdorovala jedině Velká Británie. Zpravodajci potřebovali vědět, co mohou očekávat dál: Invazi na britské ostrovy? Útok na SSSR? Zabrání britského Gibraltaru, který ovládá vstup do Středozemního moře? Anebo něco jiného?
Schůzka se uskutečnila v neděli 16. července 1940 na Staroměstském náměstí. Franta s Hříbalovou přijeli autem a naložili neznámého Čecha, kterým byl štábní kapitán Václav Morávek. Odjeli na Zbraslav. Oba muži vystoupili a hodinu se procházeli po lese. Dívka zatím čekala ve voze.
Když se pánové vrátili, dal jí neznámý muž jakousi „známku ve tvaru nálepky bez čísla“, jak po válce uvedla. A k tomu dodal: Slečno, schovejte si ji. Až jednou přijde naše doba, budete za tuto službu odměněna. Morávek, podplukovník Josef Balabán a podplukovník Josef Mašín patřili k odvážným mužům z vojenské podzemní organizace Obrana národa.
Kdy začne invaze do Anglie?
Druhý den v noci odeslala ilegální vysílačka Sparta německy psanou depeši s výpovědí Františka: „Útok na Anglii byl odložen do diplomatického vyjasnění balkánské politiky Ruska.“ Hitler původně s invazí počítal, ale ve druhé polovině července se rozhodl, že nejdřív vyřídí Rusko. Ovšem tahle změna patřila mezi tajné říšské záležitosti. Pro zmatení nepřítele jako by dál postupovaly přípravy k vylodění.
Koncem července poslal Morávek kurýrem přes Stockholm několik dokumentů, které byly příliš obsáhlé, než aby se daly odvysílat. Byla tam Hitlerova směrnice pro župní vedoucí NSDAP o situaci v Německu. Dále rozkaz šéfa špionážního oddělení nacistické tajné služby SD Waltera Schellenberga pro invazní oddíly a administrativní pracovníky, kteří mají působit na britských ostrovech.
Rovněž pokyny pro zatýkací komanda, která měla pochytat vedoucí britské představitele včetně premiéra Winstona Churchilla a ministra zahraničí Anthonyho Edena, stejně jako politické emigranty. Byl to vlastně doplněk k depeši ze 4. července, podle něhož chtějí nacisté zajmout rovněž krále Jiřího VI., a pokud by nechtěl vládnout pod jejich patronací, sesadí ho a za nového panovníka prohlásí vévodu z Windsoru jako Eduarda VIII.
„Zdálo se tedy, že spolupráce s tímto agentem je pro odboj výhodná po všech stránkách,“ napsal historik Václav Kural. „Avšak Thümmel pochopil, že se mu – pro něho ostatně dosti výnosným – stykem s českým odbojem naskýtá docela slušná šance i pro jeho osobní kariéru...
Aby kryl své kontakty a aby získal body za úspěšnou práci pro abwehr, ohlásil Thümmel styk s odbojem svým nadřízeným a získal souhlas k sestavení observační skupiny, která měla za úkol sledovat jmenovitě Mašína, Balabána a Morávka, v té době již obávanou trojici, překřtěnou Němci na Svaté tři krále.“
Thümmel postupoval tak, aby se Tři králové do bezprostředního ohrožení nedostali. Jejich odhalením by získal ostruhy v abwehru, ale přišel by o zdroj pěkných příjmů, navíc by ztratil důvěru odboje a Londýna. Některé poznatky, které se při kontaktech s Morávkem a později i dalšími odbojáři dověděl, využíval jako vedoucí kontrašpionážní skupiny abwehru.
Rusko až v druhé řadě
Koncem ledna 1941 měl Thümmel odjet do Jugoslávie, aby překontroloval činnost své kontrašpionážní skupiny. Nabídl Londýnu, že se tam s někým sejde. Moravec určil majora Alexandera Fritschera, který vedl rezidenturu Marie v Bělehradě. Zdá se, že na balkánské státy mohou německá vojska zaútočit kdykoliv – tvrdil agent A-54 Fritscherovi.
Před několika dny se prořekl major von der Deckena z berlínského ústředí v baru pražského abwehru, že v nejbližší době se s invazí do Británie nepočítá. Hitler spíš sází na blokádu britských ostrovů, kterou posílí ponorkami, a na bombardování. Ostatně zatýkací komanda včetně pražského sedí doma a západní pobočky abwehru nemají zákaz dovolených. Ani o zabrání Gibraltaru agent nevěděl.
Teprve v neděli 30. března 1941 mohla odvysílat Sparta depeši: „K invazi do Anglie nedojde. Příslušníci nasazovaných jednotek, kteří byli v těchto dnech telegraficky posláni zpět na západ, budou tam sice přiděleni ke svým výsadkovým oddílům, ale budou pak pověřeni jinými úkoly.“
Dnes víme, že tento poznatek byl jenom kamínkem, který zapadal do kaleidoskopu celkových znalostí Spojenců. Rovněž zprávy českého odboje, především železničářů, signalizovaly Hitlerův záměr nejdřív zaútočit na východ – na Sovětský svaz. Nicméně Moravec se stále ještě ve skrytu duše obával, že před tím vyřídí Anglii. A-54 to tvrdil ještě začátkem dubna.
Gestapákům chyběly důkazy
Na podzim zlikvidovalo gestapo tajnou vysílačku na okraji Prahy v Jinonicích. Přitom tam našlo některé zprávy, které mohly pocházet od Thümmela. Dne 19. října 1941 Thümmela gestapáci zatkli. Vyslýchal ho Willy Abendschön. Avšak Thümmel „dokázal znamenitě odvádět podezření opět na jiné osoby“ a také ochotně dával rady, které se daly využít pro „služební potřeby“, jak po válce přiznal gestapák.
„Za výslechu jsem poznal Thümmela jako záslužného, přímého a nadšeného nacionálního socialistu, což mě vedlo k tomu, abych se s ním stýkal v další době jako kamarád, dokonce jako přítel.“
Gestapáci neměli proti Thümmelovi žádné přímé důkazy. Navíc si uvědomovali, že zavřeli zasloužilého člena strany, který se v jejích počátcích přátelil s Heinrichem Himmlerem, dnes říšským vůdcem SS a šéfem všech bezpečnostních složek.
Nezbylo nic jiného, než zatčeného pustit. Přesto se gestapo nevzdávalo. Kryptolog major Wilhelm Ergert se pustil do louskání zašifrovaných depeší z Prahy. Jejich obsah přitěžoval Thümmelovi.
Na 22. února 1942 si k sobě Schultze pozval Thümmela. A hlavního důvěrníka pražského abwehru zatkl. Po dvou dnech výslechů se Thümmel přiznal: Ano, od let 1933 - 34 jsem až do svého zatčení udržoval „bez vědomí nadřízené vojenské služebny“ styky s československými zpravodajci. Současně se tvrdě bránil: S odbojáři se stýkám služebně, jen si vzpomeňte, kolik jsem jich odhalil!
Samozřejmě jim musím dávat hrací materiál, to je přece normální, aby ke mně získali důvěru. Připouštím, že jsem je informoval i o takových věcech, které moji nadřízení pro tuhle hru neuvolnili, jenže dostupný materiál byl slabý, jeho pomocí bych se nikam nedostal! Nakonec se dohodli na kompromisu. Gestapáci zatčeného propustili – jako návnadu.
Třebaže Thümmela gestapo nepřetržitě hlídalo, podařilo se mu se sejít nejméně dvakrát s Morávkem. Dokonce mu dodával zprávy. Večer 20. března měl Thümmel schůzku s Morávkem na refýži tramvaje. Pak ho měl odvést do svého bytu ve Střešovicích, kde na ně čekali gestapáci. Thümmel šel na stanici, kterou nikdo nehlídal, protože se Němci chtěli vyhnout střílení. Vrátil se bez svého českého řídícího důstojníka – prý nepřišel.
Tajný případ X
Když slyšel Schultze Thümmelovu výmluvu, hrozně se naštval: Vy jste nikdy neměl vážný úmysl napomáhat nám při dopadení Morávka! Pokusíme se ho chytit bez vás... A nařídil, aby Thümmela poslali do věznice na Pankráci. Zapsali ho jako holandského státního příslušníka Petera Tomana.
Odkud tajné zpráv, které Čechům prodával, pocházely? Vždyť k většině z nich neměl přístup! V hierarchii abwehru stál nízko. Nicméně on se k nim dostal jako nositel zlatého odznaku NSDAP – zasloužilí straníci museli kontrolovat apolitické profesionální vojáky.
Seznam informací, které podle gestapáků prozradil, měl čtrnáct bodů: Jména osob činných v německé vojenské zpravodajské službě a v SD. Označení německé špionážní organizace v Turecku. Krycí jméno jednoho zvlášť důležitého agenta v Turecku. Přesné údaje o cestě admirála Canarise do Turecka. Organizaci obranných jednotek a jejich způsob práce na Balkánu. Krycí jména, sběrná místa a velitelství zpravodajského důstojníka v Sofii.
Rozhovory vedoucích německé zpravodajské služby v Berlíně. Podnik Island. Jména, způsob práce a výsledky výslechů ruských parašutistů vysazených v Čechách a na Moravě státní policií. Státně policejní výslechy zatčených agentů. Obsah státně policejních zpráv o větších zrádcovských skupinách. Znalosti státní policie v Praze o špionážní síti konzulárního tajemníka Mochova z ruského konzulátu. Přesné skici čs. opevnění a bunkrů, známých v Německu a nakreslených technikem, které vydal v roce 1938 plukovníku Moravcovi.
Thümmelova zrada byla pro bezpečnostní složky třetí říše nepříjemná. Nesměla se dostat mimo okruh zasvěcených. Proto dostal tento vězeň falešné jméno, proto se všechny spisy vedly pod označením případ X.
Pravděpodobně nejlepším agentem
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich poslal dva dopisy Martinu Bormannovi, sekretáři Hitlera a šéfovi kanceláře NSDAP. Žádal ho o vyloučení Thümmela z NSDAP, a to tajně, aby se o něm nedověděli straničtí funkcionáři ze Saska. Druhá představovala dvacátou Heydrichovu situační zprávu z protektorátu, v níž se zmínil o Thümmelovi:
„Pracoval zpravodajsky od roku 1928, a to nejprve čestně pro tehdejší zpravodajskou službu NSDAP, případně SA, a od roku 1933 pro tehdejší vojenskou špionáž... Pokud lze zatím vůbec vyslovit celkový posudek o Thümmelově zemězradě, panuje názor, že Thümmel byl velmi dobrým, pravděpodobně dokonce nejlepším agentem české zpravodajské služby...“
Uvěznili ho v Malé pevnosti v Terezíně. A pak byl 20. dubna 1945 na rozkaz pražského gestapa popraven. Mnohasvazková historie britských tajných služeb za druhé světové války výkon Thümmela hodnotí vysoce. Podle britského historika F. H. Hinsleyho a jeho kolegů „dodával v prvních dvou letech války prvotřídní politické a vojenské zprávy“.
Thümmel byl nepochybně dobrodruh, který miloval nebezpečí, ženy a peníze – tyhle vlastnosti má spousta vyzvědačů. Nástupu nacionálněsocialistické ideologie využil, aby se z obyčejného pekařského tovaryše vyšvihl o hodně výš. Dlouho kličkoval jako dablér a dezinformátor – až se mu situace vymkla z rukou a on přepadl přes palubu. A nikdo ze starých kamarádů mu nehodil záchranný pás. I to se stává špionům.
