Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nad Irák se vracejí americká „prasata“, odlet do výslužby se odkládá

  14:32aktualizováno  14:32
Americké letectvo nasadilo v Iráku a Sýrii bitevníky A-10 Thunderbolt II. Takzvaná prasata slouží Spojeným státům už od 70. let a původně byla určena k likvidaci sovětských tanků. Ve Washingtonu zuří boj o jejich vyřazení, stroje však nakonec ještě zasáhnou do úderů proti radikálním islamistům.

Letoun A-10 Thunderbolt II | foto: Greg L. Davis, US Air Force CC-BYCreative Commons

Letka dvoumotorových bitevníků dorazila mezi 17. a 21. listopadem na jednu z leteckých základen v jihozápadní Asii. Pentagon neuvedl přesný počet strojů a neřekl, odkud budou startovat do boje. Jak píše deník The Washington Post, na severu Iráku a Sýrie mohou zasahovat například letadla ze základen v Kataru, Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátech.

Thunderbolt II

Americký bitevní letoun A-10 Thunderbolt II.
  • hmotnost: prázdná 11 t, max. vzletová 23 t
  • motor: 2x 40 kN
  • rychlost v horizontálním letu: 706 km/h
  • bojový rádius: 460 km
  • výzbroj: rotační kanón 30mm s 1 174 náboji, 11 závěsníků s nosností celkem 7 260 kg
  • výroba: 1972-1984

Letouny A-10 Thunderbolt II, kterým se kvůli nepříliš atraktivnímu vzhledu přezdívá prase bradavičnaté (Warthog) nebo zkrátka prase, se mezi americkými vojáky těší značné oblibě. Uplatní se zejména jako přímá podpora pozemních vojsk, jejich třicetimilimetrový kanon totiž vyniká v likvidaci tanků a obrněných vozidel.

Stejná práce bitevníky patrně čeká i v boji proti radikálům z Islámského státu. Američané se pozemních operací přímo neúčastní, poskytují však podporu irácké armádě nebo kurdským pešmergům.

„Letí tam, protože je třeba zapojit se do bojových záchranných misí,“ řekla magazínu Stars and Stripes mluvčí letectva Jennifer Cassidyová. „Když už tam budou, maximálně je využijeme,“ dodala. Redaktoři z toho usuzují, že se letouny A-10 zapojí i do probíhajícího bombardování bašt Islámského státu.

Vyřazení naplánoval šéf Pentagonu, nakonec odchází první

Takzvaná „prasata“ nebudou nad Irákem létat poprvé. Už před jedenácti lety se bitevníky účastnily operace Irácká svoboda namířené proti tehdejšímu diktátorovi Saddámu Husajnovi. Kromě samotných útoků tam Američané bitevníky využívali i k šíření propagandistických letáků. Jeden stroj se tehdy Iráčanům podařilo dokonce i sestřelit. Piloti A-10 Thunderbolt II bojovali také v Afghánistánu nebo Libyi.

Národní garda státu Indiana, jejíž součástí je i letka zmíněných bitevníků, už na začátku října ohlásila nasazení tří stovek vojáků na „historicky velkou a dlouhou misi“ pod vedením centrálního velitelství USA na Blízkém východě. Server Businessweek už tehdy psal, že by se letadla mohla zapojit do boje proti islamistům. Budoucnost strojů A-10 Thunderbolt II v aktivní službě amerického letectva je přitom poslední dobou nejistá (podrobněji zde).

V hangárech se poprvé objevily už v 70. letech, aktuálně jich tam zbývá ještě 283. Řada vysokých představitelů ministerstva obrany, které se potýká s krácením rozpočtu, by se jich ráda zbavila, a ušetřila tak během pěti let asi 3,7 miliardy dolarů (82 miliard korun) za jejich provoz a údržbu. „Prasata“ by podle nich měly nahradit modernější stroje F-35 Lightning II, které jsou ovšem dosud ve vývoji a letectvo je používá pouze k tréninkovým účelům.

Americký ministr obrany Chuck Hagel v únoru představil nový plán armádního rozpočtu, kde se s vyřazením bitevníků z dob studené války skutečně počítalo. Ušetřené náklady na jejich provoz měly putovat právě do vývoje nových F-35.

Dříve než letadla však nakonec do výslužby podle všeho zamíří samotný ministr. Neschopnost čelit hrozbě Islámského státu je podle The New York Times jedním z důvodů, proč v pondělí oznámil odchod z vedení Pentagonu (více se dočtete zde).

Autor:


Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.