Jednatřicátého července 1940, přístavní město Hartlepool v severovýchodní Anglii. Vojáci, kteří měli za úkol strážit britské pobřeží před hrozící německou invazí, byli za chladného rána nervóznější než obvykle. Příliš toho nenaspali. Morálku jim měla toho dne zvednout jedna z největších osobností Velké Británie. Pár hodin po rozbřesku skutečně dorazil, se sytě černým cylindrem a doutníkem v levém koutku pusy. Winston Churchill, který byl tehdy v roli premiéra nováčkem, pozdravil vojáky a poděkoval jim za skvělou službu.
U formalit však nezůstalo. Churchill měl jakožto velký milovník zbraní spadeno na legendární kousek, který si oblíbili nejen vojáci, ale i nechvalně proslulé postavičky z amerického podsvětí. Samopal Thompson alias Tommy Gun s nezaměnitelným bubnovým zásobníkem. Vojáci mu nemuseli příliš radit, premiér se kompaktní zbraně chopil a ladnými pohyby si vyzkoušel, co všechno umí. A pak přišel čas na pózování.
Churchill s nedbalou elegancí a zamračeným výrazem mění zásobník, za bedlivého dozoru vojáků. Závěrka klapla v ideální okamžik. Dnes již ikonická fotografie nezachytila premiéra ve strnulém a kašírovaném portrétu, ale jako muže činu, který ví, jak Británii ubránit před rozpínavostí nacistického Německa. Ostatní na něj hledí s důvěrou. Perfektní symboliku dokresluje postava, jež je z velké části ukrytá za Churchillem.
Mužův obličej nevidíme, ale pro britského premiéra měl zejména po nástupu do funkce klíčovou roli. Šlo o detektiva Waltera Henryho Thompsona, Churchillova osobního bodyguarda, který se o jeho bezpečí staral od roku 1921 až do konce války. O mnoho let později vyprávěl, že mu mnohokrát zachránil život. Churchill rád riskoval, dodržování bezpečnostních protokolů mu nic neříkalo. Byl mužem zrozeným pro válku.
Z momentky, jež měla být jednou z mnoha fotografií určených na přední stránky britského tisku, se v následujících měsících stala zbraň v rukách propagandistů. Britové ze snímku odstranili vojáky i Churchillův doprovod, aby premiér vypadal jako solitér, neohrožený státník, který se s problémy vypořádá osobně a bez pomoci. Úsměvné je, že Churchill budování drsného mediálního obrazu příliš nepotřeboval.
 |
I když byl v době pořízení snímku premiérem teprve padesát dní, armádních zkušeností měl mnoho. Už v roce 1895 coby mladý podporučík odcestoval na Kubu, kde zastával funkci válečného zpravodaje. Účastnil se bojů v severozápadním pohraničí Britské Indie či v Súdánu. Na sklonku búrské války ho zajali, z vězení se mu podařilo uprchnout a v Británii se stal národním hrdinou. V roce 1911 ho jmenovali prvním lordem admirality, později ministrem války a v roce 1939 se, před usednutím do premiérského křesla, nakrátko vrátil k námořnictvu.
Ve jménu propagandy
Fotografie sice dobře posloužila britské armádě, přiživil se na ní však i nepřítel. Joseph Goebbels coby vrchní nacistický propagandista ve snímku ihned rozpoznal velký potenciál: britský premiér v rukách drží zbraň, která je symbolem padouchů. A měl pravdu. Tommy Gun je dodnes, i kvůli záplavě hollywoodských filmů, spjatý s podsvětím a uhlazenými gangstery, pro které je zločin životním stylem. Nic na tom nemění, že původně byl určen výhradně pro armádní použití.
Poprvé se o něm v souvislosti s organizovaným zločinem začalo mluvit v září 1925, kdy samopal při likvidaci konkurence použil chicagský kriminálník Frank McErlane. Během valentýnského masakru, který zosnoval proslulý Al Capone 14. února 1929, vypálili jeho muži sedmdesát salv do sedmi členů konkurenčního gangu Bugse Morana. V Harlemu po ohlušujícím hřmotu ze slavného samopalu umíraly v roce 1931 i malé děti. O tři roky později se zbraní pózoval bankovní lupič John Dillinger.
Goebbels hrůzné pověsti zbraně obratně využil. Z fotografie odstranil veškerý balast, zůstal pouze Churchill s Tommy Gunem. Na nacistickém propagandistickém plakátu je pod ním velký nápis „wanted for incitement to murder“, tedy „hledaný pro podněcování k vraždě“, který se běžně používal při pátrání po zločincích v Americe.
Nacistické propagandistické plakáty, které využily slavnou fotografii Churchilla
Na druhé straně propagandisté vytiskli následující text: „Tento zločinec, který je na obrázku zachycen ve svém živlu, vás svým příkladem podněcuje k zapojení do takové formy válčení, v níž ženy, děti a běžní občané budou hrát hlavní roli. Takový způsob vedení války, který je zakázaný ženevskými konvencemi, bude potrestán podle vojenského práva. Zachraňte alespoň vlastní rodinu od hrůz války!“
Zmenšené verze plakátu nacisté shazovali na anglická města ve formě letáků během bitvy o Británii. V upravené verzi kolovaly i v Německu. Churchill byl na nich obklopen černou barvou, pod ním je vyveden nápis „heckenschütze“, tedy odstřelovač.
Německá propaganda, jak ukázaly následující roky, příliš nezafungovala. Churchill si svou přímočarou politikou získal alespoň na pár let sympatie veřejnosti a dál si budoval pověst velkého milovníka zbraní. Ve své osobní sbírce jich měl více než dvacet, od pistolí po automatické pušky. Rád se účastnil lovů i soutěží ve sportovní střelbě.
Řvoucí lev bez doutníku
Rok po zachycení slavného snímku s Tommy Gunem se Churchill dostal do hledáčku kanadského fotografa Yousufa Karshe a opět se zapsal do historie. Premiér byl tehdy na zahraniční cestě, nejprve navštívil Washington, posléze promluvil v kanadském parlamentu.
„Tehdejší kanadský premiér Mackenzie King mi nabídl, že můžu být u toho,“ vzpomíná Karsh ve své knize Faces of Our Time. Trpělivě čekal, až Churchill skončí svůj projev, den předtím si v jedné z menších místností hned vedle hlavního sálu připravil veškerou techniku.
Fotografie s názvem Řvoucí lev, kterou pořídil v roce 1941 kanadský fotograf původem z Arménie Yousuf Karsh
Když se k němu blížil kanadský premiér se svým britským protějškem, vstal a rozsvítil světla. „Co to má jako být?“ rozohnil se Churchill. Karsh bleskově zareagoval. „Pane, doufal jsem, že mi dáte v tento historický okamžik příležitost udělat váš portrét,“ zašeptal směrem k němu. Churchill se na něj s překvapením podíval a odvětil: „Proč mi o tom nikdo neřekl?“ Zapálil si doutník a pár sekund přemýšlel. „Dobře, máte dvě minuty,“ prohlásil úsečně.
Karsh tušil, že má jen pár pokusů, vše muselo být perfektní. Postavil se za fotoaparát a přes hledáček se podíval na kompozici. Churchill nechtěl dát doutník z ruky. „Díval se na mne jako na nepřítele,“ vzpomíná fotograf. Po chvilce přemýšlení se skloněnou hlavou přistoupil k premiérovi.
„Moc se omlouvám, pane,“ pronesl a vzal mu doutník přímo z úst. „Když jsem se vrátil za fotoaparát, vypadal, jako by mě chtěl sežrat. V tu chvíli jsem zmáčkl spoušť,“ popsal Karsh moment, v němž vznikl jeden z nejlepších portrétů v historii, který později pojmenoval trefně Řvoucí lev.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy ikonických fotografií – ať už vznikly na bojištích, sportovištích, na koncertech nebo „jen“ zachycují obyčejné lidské osudy. Již jsme psali: Fotka mezi životem a smrtí. Zvěčnil popravu v Íránu, pak léta tajil identitu „Stydím se za to, že jsem bílý“. Pohřeb utonulé Romky zahanbil Česko Facka od balonu mu zmuchlala tvář a pobavila svět. „Pan Květák“ se loučí Jeptiška políbila kněze a Itálie se otřásla. Fotografa zničil pád mostu Busbyho děti nastupují. Mnichovská tragédie změnila vedle fotbalu i média |
